Dvě až tři piva pro cyklisty – proč tolik hysterie kolem toho?

Senát tento týden schválil těsnou většinou návrh zákona, podle kterého by mohli cyklisté mít při jízdě na cyklostezkách a silnicích třetí třídy až 0,8 promile alkoholu v krvi.

I po schválení návrhu, jehož předkladatelem byl senátor Zdeněk Škromach z ČSSD, však cyklisté ještě zdaleka vyhráno nemají. Příslušný zákon totiž ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, a to zdaleka jisté není. Už jen proto, že proti toleranci určitého množství alkoholu u cyklistů jsou ministerstvo dopravy, organizace BESIP i řada politiků napříč politickými stranami.

Řada nesouhlasných názorů na schválení příslušného zákona se v těchto dnech objevila i v médiích. A některé mi přišly až téměř hysterické. Prý teď budou občané mnoha českých a moravských obcí ohrožováni vrávorajícími cyklisty. Navíc jsme prý národ alkoholů a tak u nás není možné na rozdíl od některých západních zemí určitou toleranci alkoholu u cyklistů povolit. Dle očekávání to schytal i samotný předkladatel návrhu Zdeněk Škromach, kterého mnozí obvinili z předvolebního populismu či z toho, že je sám náruživý alkoholik.

Senátor Škromach zrovna nepatří k mým oblíbeným politikům a pevně doufám, že i kdyby se přece jen rozhodl kandidovat na příštího prezidenta, tak zvolen nebude (byť takové Hovory u bazénku, které by nahradily dosavadní Hovory z Lán, by mohly být docela zajímavé). Ale Zdeněk Škromach se snaží o zrušení zákazu alkoholu pro cyklisty již delší dobu, a proto je v tomto případě poněkud nefér obviňovat ho z předvolebního populismu.

Je pravdou, že jeho návrh zákona určité sporné body má. Je například otázkou, zda ta horní hranice 0,8 promile není příliš velkým skokem z dosud platné nulové tolerance a zda by nebylo přece jen rozumnější nastavit limit třeba na 0,5 promile, což přibližně odpovídá vypití dvou desetistupňových piv. Podmínka, že zmíněných 0,8 promile bude tolerováno pouze na cyklostezkách a silnicích třetí třídy, má zase určitý zádrhel v tom, že aby se cyklista na tyto cesty dostal, musí někdy projet část trasy i po silnici vyšší třídy.

Přesto jsem však uvítal, že byl Škromachův návrh přijat a byl jsem rovněž jedním ze zhruba 4 500 signatářů petice, která tento návrh podpořila. Jsem totiž přesvědčen, že po konzumaci dvou či tří desetistupňových piv nebo dvou skleniček vína může těžko cyklista ohrožovat ostatní - pokud se samozřejmě nejedná o člověka, který má vážné zdravotní problémy a alkohol mu může uškodit již při minimálním množství. Rozhodně ne do té míry, že by padal z kola nebo nebyl schopen rovné jízdy. Navíc například v sousedním Německu, které je nám tak často dáváno za vzor, je cyklistům tolerován alkohol až do výše 1,6 promile - cyklista pouze musí vždy prokázat, že je schopen bezpečné jízdy.

Dle mého názoru představují na cyklostezkáchmnohem větší nebezpečí pro ostatní například cyklisté, kteří jezdí za tmy bez osvětlení, kteří při hustém provozu nebezpečně a bezohledně předjíždějí nebo jezdci na kolečkových bruslích s rozevlátým stylem jízdy přes celou stezku. A zatímco cyklistům, kteří si při jízdě na kole dopřejí jedno či dvě piva, hrozí dle dosud platného zákona až dvacetitisícová pokuta, ty výše jmenované naši strážci zákona zpravidla nijak nepostihují.

Navíc mi vzhledem k dosud platné nulové toleranci alkoholu pro cyklisty nejde do hlavy, k čemu u nás bylo vybudováno tak velké množství vinařských cyklostezek. Je s podivem, že žádný bruselský úředník dosud po České republice nepožadoval vrácení dotací, které nám na jejich výstavbu Evropská unie poskytla…