Když jde o koryta, tak se i ten „programový průnik“ najde

Vyjednávání o krajských koalicích v těchto dnech ve většině krajů finišuje, někde už je i „dobojováno.“ A složení některých koalic je velmi zajímavé.

I když krajské volby nemohou co do velikosti i významu konkurovat volbám parlamentním, které nás čekají až za rok, byli jsme před letošními volbami do zastupitelstev krajů často svědky poměrně ostré a konfrontační předvolební kampaně.

Zvlášť konfrontační byla předvolební rétorika mezi politickými subjekty ANO 2011 a TOP 09, jejichž lídry jsou současný a bývalý ministr financí, kteří se, jak známo, spolu „nemusí“ již delší dobu. A právě lídr TOP 09 Miroslav Kalousek v narážce na Andreje Babiše před krajskými volbami například prohlásil, že letošní volby by mohly aspoň symbolicky zabrzdit postupné kroky k autokratizaci poměrů u nás a zároveň je prohlásil za jakési referendum o návrhu odložit elektronickou evidenci tržeb o dva roky. A byť povolební spolupráci s ANO na krajské úrovni zcela nevyloučil, prohlásil, „že by si velmi nepřál, aby se TOP 09 účastnila jakékoli koalice s hejtmanem, který bude z politické divize Agrofertu“ (viz odkaz zde).

K poměrně ostré rétorice došlo před volbami do krajů i mezi lídrem hnutí ANO 2011 Babišem a předsedou ČSSD Sobotkou. Na vládní úrovni jsou tito politici sice již téměř 3 roky koaličními partnery, zároveň jsou to však 2 hlavní rivalové o pozici nejsilnější politické strany u nás. Proto Sobotka několikrát například prohlašoval, že v případě volebního vítězství ANO hrozí příslušným krajům privatizace krajských nemocnic nebo dokonce to, že se stanou další pobočkou Agrofertu. Babiš si zase na oplátku rýpnul do ČSSD ještě v den voleb, kdy se veřejně podivoval nad tím, kde zadlužená strana vzala tolik peněz na reklamní inzerci (viz odkaz zde).

Jakmile však byly hlasy voličů sečteny a začalo tvrdé vyjednávání o krajských koalicích, v některých krajích jakoby mávnutím kouzelného proutku bylo na zásadní rozpory mezi některými stranami rychle zapomenuto a vytvořily se často i koalice ze stran, které se obvykle navzájem označují jako odvěcí nepřátelé. Například v Královehradeckém kraji ještě během povolební noci vznikla koalice 5 stran, v níž jsou jak pravicové TOP 09 a ODS, tak i levicová ČSSD. TOP 09 zase s největší pravděpodobnosti usedne s „nenáviděným“ ANO do jedné koalice ve Středočeském i Jihomoravském kraji.

Zvláště v Jihomoravském kraji je složení tamní koalice hodně nečekané. Ačkoliv se po zveřejnění výsledků voleb zdálo téměř jisté, že základ koalice spolu vytvoří dvě nejúspěšnější strany - ANO 2011 a KDU-ČSL, nakonec zde vznikla početně velká koalice ANO, TOP 09 + Žít Brno, Starostové a ČSSD. Je pravdou, že lidovci si zde mohou především sami za to, že byli z koalice s ANO vyšachováni. Ačkoliv dostali o téměř 5% hlasů méně než vítězné ANO, požadovali pro sebe křeslo hejtmana s poukazem na to, že mají s řízením kraje větší zkušenosti. Je proto asi dobře, že se zde v jejich případě nakonec naplnilo rčení: Kdo chce moc, nemá nic.

Přesto mi však přijde úsměvné, že v Jihomoravském kraji usednou do jedné koalice ANO s ČSSD. Babišovo ANO se zde totiž před volbami dosti silně vymezovalo právě proti ČSSD, vedené předchozím hejtmanem Michalem Haškem. Nakonec se však uspokojilo s tím, že Hašek nyní bude pouze řadovým krajským zastupitelem. A to, že si ANO v Brně z několika možných partnerů vybralo právě ČSSD, zdůvodnila jedna z jeho političek tím, že „s ČSSD mají větší programový průnik.“

Vidíte, jak je to jednoduché. Proč si politologové či novináři tak často lámou hlavu nad tím, že ta či ona strana bude po volbách těžko hledat koaličního partnera. Politici to za ně většinou vyřeší velmi jednoduše – když jde o koryta, tak se i mezi znesvářenými stranami bez problémů najde nějaký ten programový průnik…