Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident ve Vidlákově aneb když národ nevolí toho, koho chci já…

15. 02. 2017 13:16:03
Ačkoliv do příští prezidentské volby zbývá téměř rok, úvahy o tom, kdo v nich má jakou šanci a co by vítězství toho či onoho kandidáta znamenalo, nabírají v médiích plné obrátky.

Včera mě zde na iDNES zaujal blog kolegy blogera Miloše Broulíka s názvem Prezidentem ve Vidlákově. Pan Broulík v něm popisuje své dojmy z besedy s prezidentským kandidátem Michalem Horáčkem, která se uskutečnila v sále jednoho hostince ve východních Čechách.

Poukazuje v něm například na to, že na setkání s prezidentským kandidátem dorazilo velmi málo lidí a jen pár zúčastněných využilo možnosti vznést k panu Horáčkovi konkrétní dotaz. Ti, co této možnosti využili, se navíc prezidentského kandidáta ptali na nepodstatné věci typu inkluze ve školství nebo na to, zda ještě píše texty, zatímco například na jeho názor na Putina či Merkelovou se pana Horáčka nezeptal nikdo.

Autor blogu z tohoto osobního zážitku usuzuje na nezájem našich občanů spravovat věci veřejné a ptá se, zdali není přece jen lepší, když o důležitých věcech rozhodují ti, kteří je sledují a trochu jim rozumí. Přičemž hned v perexu svého blogu se ptá, zda jsou to opravdu občané, kdo by měl „v zemi Švejka“ přímo volit prezidenta.

Samozřejmě, že úvahy o tom, zda by hlava státu měla být přímo volena občany nebo bychom se měli vrátit k volebnímu systému z dřívějších let, kdy prezidenta vybíralo 281 poslanců a senátorů, jsou zcela legitimní. První přímá prezidentská volba se v České republice, jak známo, uskutečnila v roce 2013 a provázela ji řada negativ. Od zmatků kolem toho, kolik musí případný prezidentský kandidát nasbírat podpisů a jakým způsobem musí být ověřeny, po vzájemná napadání prezidentských kandidátů či jejich volebních týmů během kampaně, obviňování ze lhaní či nejasností při financování volebních kampaní některých uchazečů o Hrad.

Ale přes to všechno mi tyto nešvary pořád přišly přijatelnější než to, co se dělo při poslední nepřímé prezidentské volbě v roce 2008. Jen pro připomenutí, co všechno tenkrát opětovnému zvolení Václava Klause hlavou státu předcházelo: nejprve nekonečné dohady o tom, zda volba proběhne veřejně nebo tajně, poté odposlechy na schůzkách politiků s lobbisty. A v závěru samotné volby pak nečekané zdravotní indispozice některých hlasujících a údajně i střelné náboje, zasílané některým zákonodárcům v poštovních obálkách. Tohle opravdu chce někdo opakovat?

Kromě toho se domnívám, že většina lidí mluví o nesvéprávnosti voličů či národě vidláků především tehdy, když volby nedopadnou dle jejich představ a národ si vybere někoho jiného, než koho chtěli oni sami. Tak jako asi každý, ani já nejsem vždy spokojen s tím, jak volby dopadnou. Například po parlamentních volbách v roce 2010 jsem kroutil hlavou nad tím, kolik voličů tenkrát naletělo na Kalouskovo strašení Řeckem nebo na stupidní klip dvou našich mladých umělců „Přemluv bábu a dědka“, a poslalo do vlády koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. V současné době při procházení výsledků předvolebních průzkumů mě zase udivuje, co všechno jsou voliči hnutí ANO Andreji Babišovi odpustit.

Ale ať už volby dopadnou jakkoliv, nikdy by mě v souvislosti s nimi nenapadlo mluvit o hloupém či vidláckém národě nebo o tom, že by některým lidem mělo být odebráno volební právo.

Autor: Josef Nožička | středa 15.2.2017 13:16 | karma článku: 44.32 | přečteno: 6406x

Další články blogera

Josef Nožička

Hrůza a děs: žáci základní školy nevěděli, kolik je v České republice uprchlíků…

Ve včerejších Hospodářských novinách mě zaujal komentář představitele z obecně prospěšné společnosti EDUin Bohumila Kartouse s titulkem Školní negramotnost pro 21. století.

20.6.2017 v 12:30 | Karma článku: 47.99 | Přečteno: 14348 | Diskuse

Josef Nožička

Kocourkovské rozhodnutí fotbalové asociace, aneb zlé Číňany je třeba trestat!

Licenční komise Fotbalové asociace České republiky (FAČR) udělila fotbalovému klubu Slavia Praha pokutu ve výši milion korun.

17.6.2017 v 20:10 | Karma článku: 41.61 | Přečteno: 3698 | Diskuse

Josef Nožička

Hraní na mobilu inženýra nevychová - škoda, že nám něco takového musí říci "ruská carevna"

Při brouzdání internetem mě zaujal rozhovor s ruskou podnikatelkou v oblasti informačních technologií Natalyí Kaspersky.

15.6.2017 v 13:20 | Karma článku: 39.38 | Přečteno: 2096 | Diskuse

Josef Nožička

V Německu se ztratilo 351 radikálních islamistů…

Německo již dnes bohužel není tou bezpečnou zemí, za kterou bylo ještě před pár lety většinou lidí považováno.

13.6.2017 v 13:22 | Karma článku: 41.07 | Přečteno: 1833 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

woknoviny ... o poločase rozpadu organismu

ČSSD, včetně jejich vrcholných představitelů, a to minulých i současných, je vynikající studijní "matriál" - jak říkali někteří její představitelé, pamatujete? No, oni mají mnozí nejen problém se slůvky a jejich vhodným užitím.

24.6.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 109 | Diskuse

Luděk Mazurek

Stoneův „Svět podle Putina“ – pravda nebo zinscenovaná propaganda?

Televize Prima převzala a vysílala 4 dílný dokumentární seriál "oscarového" (Četa) amerického režiséra Olivera Stonea s názvem „Svět podle Putina“. Jde o pravdu nebo o zinscenovanou proruskou propagandu? To posuďte sami.

24.6.2017 v 16:26 | Karma článku: 26.95 | Přečteno: 655 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Dialog s "nevěřícím psem", VI. Takíja (taqijja) aneb moderní hon na muslima. Část 2

Poté co jsme prozkoumali etymologii slova walijj, teď prozkoumáme etymologii slov tettaqú a tuqát, zda opravdu znamenají přetvářka, pokrytectví, lhaní a klamání nemuslimů.

24.6.2017 v 14:26 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 280 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Dialog s "nevěřícím psem", VI. Takíja (taqijja) aneb moderní hon na muslima. Část 1

Muslim v dnešní době prostě nemůže být dobrým člověkem. Pokud jsi muslim, tak jsi buď terorista, anebo potenciální terorista, nacista, anebo v nejlepším případě umírnění či dobrý nacista.

24.6.2017 v 12:46 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 648 |

Karel Stryczek

Na taneční zábavě v Texasu

Byl nám doporučen „super country bar“ někde na hranicích mezi Oklahomou a Texasem. Jeli jsme z města půl hodiny na západ, potom u starého ranče opustili cestu se zpevněným povrchem a zatočili na jih mezi chřestýše do stepi.

24.6.2017 v 9:58 | Karma článku: 17.98 | Přečteno: 426 | Diskuse
Počet článků 793 Celková karma 38.00 Průměrná čtenost 2656
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.