Zatímco ještě před několika lety neřešili čeští občané při cestování do země našeho západního souseda možné nebezpečí teroristického útoku, dnes už mnozí z nich nejspíš tak klidní nejsou. A není se čemu divit. Stačí si totiž vzpomenout na sérii několika vražedných útoků, ke kterým došlo vloni v létě v Čechům blízkém Bavorsku, a především na teroristický útok na adventních trzích na sklonku loňského roku v německém hlavním městě, při němž zemřelo 12 nevinných lidí. Pachateli těchto útoků přitom vždy byli lidé původem ze severní Afriky či Blízkého východu.
Letos naštěstí k obdobným činům na území Německa zatím nedošlo, dle různých zpráv však jejich nebezpečí reálně hrozilo a jen díky dobré práci německých bezpečnostních složek bylo zabráněno teroristickým útokům v Essenu, Offenburgu či Darmstadtu. Nedávno také museli být kvůli teroristické hrozbě evakuováni účastníci rockového festivalu v západoněmeckém Nürburgu.
Proto dost možná řadu lidí, ať už přímo v Německu či jinde v Evropě, znepokojila dnešní informace o tom, že německé bezpečnostní složky v současné době neúspěšně pátrají po 351 islamistech, na které byl kvůli jejich trestní činnosti vydán zatykač. Jak se píše v článku zde, přibližně stovka z nich čelí podezření z teroristických aktivit včetně formování teroristického uskupení či přípravy teroristického útoku. Část z nich se pak dostala do hledáčku policie kvůli trestným činům typu ublížení na zdraví, obchod s drogami nebo loupeže.
Tato informace názorně ukazuje, že pokud počet migrantů překročí v některé zemi únosnou mez, ani sebelepší práce policie či tajných služeb nezajistí, že budou odhaleni všichni potenciální pachatelé teroristických činů či vražedných útoků, o „úspěšnosti“ následného vyhoštění do země jejich původu ani nemluvě. Názorně to ukázal i případ pachatele teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně, Anise Amriho. Tento radikální islamista původem z Tuniska přišel do země našeho západního souseda vloni a požádal zde o politický azyl. Vyhověno mu nebylo, německým úřadům se ho však nedařilo ze země vyhostit. Tajné služby sice Amriho sledovaly, protože se v Německu dopouštěl trestné činnosti, těsně před vánoci však jeho stopu ztratily...
Proto v tomto směru považuji za zcela racionální, že většina Čechů včetně současných vládních politiků odmítá další přijímání uprchlíků z problémových zemí a považuje za nepřijatelné, aby nám Evropská unie striktně nařizovala, kolik migrantů musí naše země povinně přijmout. Rovněž odmítám v této souvislosti kritiku některých, že jde o projev xenofobie či české „vyčůranosti.“ Po zkušenostech s tím, jak to v současné době s migranty (ne)funguje v Německu i některých dalších západních zemích, totiž považuji přístup většiny českých občanů k otázce migrace za naprosto logický.