Německo již dnes bohužel není tou bezpečnou zemí, za kterou bylo ještě před pár lety většinou lidí považováno.
Zatímco ještě před několika lety neřešili čeští občané při cestování do země našeho západního souseda možné nebezpečí teroristického útoku, dnes už mnozí z nich nejspíš tak klidní nejsou. A není se čemu divit. Stačí si totiž vzpomenout na sérii několika vražedných útoků, ke kterým došlo vloni v létě v Čechům blízkém Bavorsku, a především na teroristický útok na adventních trzích na sklonku loňského roku v německém hlavním městě, při němž zemřelo 12 nevinných lidí. Pachateli těchto útoků přitom vždy byli lidé původem ze severní Afriky či Blízkého východu.
Letos naštěstí k obdobným činům na území Německa zatím nedošlo, dle různých zpráv však jejich nebezpečí reálně hrozilo a jen díky dobré práci německých bezpečnostních složek bylo zabráněno teroristickým útokům v Essenu, Offenburgu či Darmstadtu. Nedávno také museli být kvůli teroristické hrozbě evakuováni účastníci rockového festivalu v západoněmeckém Nürburgu.
Proto dost možná řadu lidí, ať už přímo v Německu či jinde v Evropě, znepokojila dnešní informace o tom, že německé bezpečnostní složky v současné době neúspěšně pátrají po 351 islamistech, na které byl kvůli jejich trestní činnosti vydán zatykač. Jak se píše v článku zde, přibližně stovka z nich čelí podezření z teroristických aktivit včetně formování teroristického uskupení či přípravy teroristického útoku. Část z nich se pak dostala do hledáčku policie kvůli trestným činům typu ublížení na zdraví, obchod s drogami nebo loupeže.
Tato informace názorně ukazuje, že pokud počet migrantů překročí v některé zemi únosnou mez, ani sebelepší práce policie či tajných služeb nezajistí, že budou odhaleni všichni potenciální pachatelé teroristických činů či vražedných útoků, o „úspěšnosti“ následného vyhoštění do země jejich původu ani nemluvě. Názorně to ukázal i případ pachatele teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně, Anise Amriho. Tento radikální islamista původem z Tuniska přišel do země našeho západního souseda vloni a požádal zde o politický azyl. Vyhověno mu nebylo, německým úřadům se ho však nedařilo ze země vyhostit. Tajné služby sice Amriho sledovaly, protože se v Německu dopouštěl trestné činnosti, těsně před vánoci však jeho stopu ztratily...
Proto v tomto směru považuji za zcela racionální, že většina Čechů včetně současných vládních politiků odmítá další přijímání uprchlíků z problémových zemí a považuje za nepřijatelné, aby nám Evropská unie striktně nařizovala, kolik migrantů musí naše země povinně přijmout. Rovněž odmítám v této souvislosti kritiku některých, že jde o projev xenofobie či české „vyčůranosti.“ Po zkušenostech s tím, jak to v současné době s migranty (ne)funguje v Německu i některých dalších západních zemích, totiž považuji přístup většiny českých občanů k otázce migrace za naprosto logický.
