Při brouzdání internetem mě zaujal rozhovor s ruskou podnikatelkou v oblasti informačních technologií Natalyí Kaspersky.
Natalya Kaspersky založila před 20 lety se svým manželem softwarovou firmu Kaspersky Lab, která je nejspíš většině lidí, orientujících se v oblasti IT, dobře známá. Jde totiž o jednoho z nejznámějších výrobců antivirových programů na světě. Poté, co se paní Kaspersky se svým manželem rozvedla, začala podnikat sama a ujala se vedení firmy InfoWatch, zaměřující se na prevenci úniků firemních dat. Za loňský rok získala v Rusku prestižní ocenění EY Podnikatel roku.
V obsáhlém rozhovoru, který je možné nalézt zde na iDNES, se Natalya Kaspersky (v titulku článku označená jako „carevna IT bezpečnosti“) vyjadřuje nejenom k záležitostem v oblasti podnikání, ale i k údajným útokům ruským hackerů, které měly ovlivnit loňské americké prezidentské volby. Mě však nejvíce zaujala pasáž, kde úspěšná ruská podnikatelka odpovídá na otázky k tématu co je potřeba udělat pro to, aby dnešní mladá generace uspěla v oblasti informačních technologií.
A některé její odpovědi jsou opravdu nadmíru zajímavé. Například na otázku, zda by se mohly změnit stereotypy ohledně IT u nové generace, která má odmalička v ruce mobily, odpovídá slovy: „Hraní si s mobilním telefonem nemá vůbec co dělat s tím, zda se člověk stane inženýrem, nebo ne. A myslím, že dokonce platí, že čím víc si dítě hraje s mobilem, tím je menší pravděpodobnost, že se z něj stane inženýr.“ A následně dodává: „Jde o metodu, jak se učíme, jak přemýšlíme a jak sestavujeme algoritmy. K vytváření algoritmů nepotřebujete přístroje. Ty z nás dělají jen uživatele, ale svět potřebuje vynálezce, kreativní lidi. Proto je třeba při výchově budoucích inženýrů začít matematikou a fyzikou.“
Jakožto učitel informačních technologií na střední škole nemohu jinak než slova Natalye Kaspersky podtrhnout. Dnešní mladá generace skutečně odmala využívá moderní technologie velmi hojně a například v ovládání mobilu nebo užívání sociálních sítí jistě trumfne i většinu dospělých. Ovšem když má pak například středoškolák vymyslet jednoduchý vzorec, v němž potřebuje aplikovat trojčlenku, tak to bývá velmi často kamenem úrazu. O sestavení jednoduchého algoritmu při výuce programování v kterémkoliv programovacím jazyce ani nemluvě.
Rozhodně tímto neříkám, že by se měly dnešním dětem informační technologie úplně zakazovat a že by se snad informatika měla ve škole učit jen na papíře. Ale opravdu souhlasím s paní Kaspersky v tom, že například nákup sebevětšího počtu tabletů do škol k výchově budoucích inženýrů příliš nepomůže. Stejně jako například polemizování některých našich „vzdělávacích odborníků“ ohledně toho, proč se v matematice či fyzice žáci učí to či ono, když je to dnes možné vygooglovat na internetu nebo vypočítat s pomocí nějaké aplikace na mobilu.
Když totiž ve školách nebudeme u dnešní mladé generace dostatečně rozvíjet logické myšlení a kreativní schopnosti, tak se také může stát, že za X let nebude mít kdo ty aplikace naprogramovat, případně vyvinout či vyrobit nový typ mobilu nebo jiného přístroje nejen z oblasti IT. Proto pevně doufám, že si aspoň někteří naši mediální vzdělávací odborníci a lidé z příslušných školských institucí rozhovor s úspěšnou ruskou podnikatelkou přečetli…
