Peníze berete, ale běžence přijímat nechcete… Kolikrát tahle slova ještě uslyšíme?

Je smysluplné vyžadovat po všech členských zemích  Evropské unie, aby přijímaly běžence na základě centrálně stanovených uprchlických kvót? To je tématem mého dnešního blogu.

Při dnešním brouzdání internetem mě zaujal na iDNES rozhovor s bývalým italským ministrem obrany a veteránem NATO Giampolem Di Paolou. Kromě zajímavého jména tohoto pána mě totiž upoutal už samotný titulek článku: Peníze berete, ale běžence přijímat nechcete.

Asi tušíte, že hlavním tématem rozhovoru byl problém migrantů, kteří ze severní Afriky stále proudí přes moře do Itálie. A pan Di Paola v rozhovoru přiznává, že jde pro jeho zemi o velký problém. Jako možné recepty na jeho řešení vidí posílání mnohem většího množství peněz africkým státům, celoevropskou solidaritu a vyšší migrační kvóty, na základě nichž budou běžence přijímat i ostatní členské státy EU. Ohledně povinných uprchlických kvót konkrétně říká: „Pokud sdílíme nějaké společné hodnoty, pokud se dělíme o peníze, pokud vy těžíte z členství v Evropské unii, a pokud se přijalo nějaké rozhodnutí, u kterého navíc trvalo dva roky, než se implementovalo, pak není fér, že se jím neřídíte. Můžeme se bavit o tom, zda byly kvóty dobrý nápad, ale to nic nemění na tom, že platí. Peníze berete, ale přijmout lidi nechcete.“

A je to tady zase, chce se člověku říci… Kolikrát jsme tenhle argument už slyšeli od mnoha „chytrých hlav“, ať už přímo z centrály EU nebo z Německa, Rakouska či odjinud? Já samozřejmě nezpochybňuji, že členství v Evropské unii nám mnohé výhody přináší, především co se týká volného obchodu a možností mezinárodní spolupráce v mnoha různých oblastech. Také uznávám, že peníze, získané z evropských projektů, byly kromě výstavby golfových hřišť, rozhleden, z nichž není téměř nic vidět, nebo zbytečných vzdělávacích kurzů, použity i na mnohé smysluplné věci. Ale opravňuje to některé jiné státy EU k tomu, aby nás nutily přijímat tisíce běženců ze severní Afriky či Blízkého východu, pro něž cílem jejich cesty byly zcela jiné země než Česká republika?

Žádní čeští státníci na rozdíl třeba od německé kancléřky Merkelové opravdu neprohlašovali, že naše země bude všechny uprchlíky vítat s otevřenou náručí, a naopak už mnohem dříve upozorňovali na to, že je třeba lépe hlídat vnější hranice Evropské unie. Že Německo v tomto směru zřejmě přecenilo své síly a problém s migranty ne zcela zvládlo, dokazují i dnešní informace, dle nichž německá vláda nabízí finanční bonus ve výši 3000 eur pro rodinu a 1000 eur pro jednotlivce pro neúspěšné žadatele o azyl, kteří se dobrovolně vrátí do své původní vlasti (viz odkaz zde).

Proto bych na rozdíl od bývalého italského ministra viděl v souvislosti s migranty recept spíše v tom, aby Itálie lépe chránila své hranice. Přičemž bych bral jako zcela korektní, pokud by kvůli ochraně svých hranic požádala o pomoc další evropské země. Na rozdíl od toho, když pan di Paola vyžaduje od jiných evropských zemí, aby si část uprchlíků povinně převzaly.