Bylo přidělení zimní olympiády Pchjongčchangu uváženým krokem?

Zimní olympijské hry jsou od minulého pátku v plném proudu a sportovní fanoušci si jistě přicházejí na své. Dosavadní dojem z jejich průběhu je však poněkud rozpačitý.

Závod v alpském lyžování je pro nepřízeň počasí odložen, hrstku přítomných diváků, kteří našli cestu do hlediště, přišly pobavit aspoň neúnavné severokorejské roztleskávačky. To je jeden z charakteristických rysů dosavadního průběhu zimní olympiády, která byla v jihokorejském Pchjongčchangu zahájena před 5 dny.  

Zatímco fanoušci běžeckého lyžování, biatlonu, rychlobruslení či curlingu si již přišli na své, příznivci sjezdového lyžování jsou na tom podstatně hůře.  Ze 4 závodů, které měly být po dnešku odjety, zdárně proběhl pouze úterní závod v mužské superkombinaci. Naopak nedělní mužský sjezd, pondělní ženský obří slalom a středeční slalom musely být kvůli silným poryvům větru odloženy na další dny. S velkými problémy a asi v ne úplně regulérních podmínkách se odjel závod snowboardistek ve slopestyle, ve kterém startovala i naše reprezentantka Šárka Pančochová. Dnes byla síla větru v dějišti olympiády tak velká, že byl dokonce odložen i závod biatlonistek na 15 kilometrů.

Samozřejmě, že zatím není třeba zoufat, do konce olympiády je ještě dostatek času na odjetí odložených závodů a počasí v Koreji se snad v dalších dnech aspoň trochu umoudří. Horší by bylo, kdyby podobně extrémní počasí jako nyní panovalo i v závěru her, neboť například závod v obřím slalomu snowboardistek, ve kterém je hlavní favoritkou na zlato česká reprezentantka Ester Ledecká, je na programu až předposlední den olympiády. A pro Ledeckou i ostatní snowboardistky by jistě bylo velkou sportovní tragédií, kdyby jejich olympijský závod, ke kterému směřovaly svoji čtyřletou sportovní přípravu, byl bez náhrady zrušen.

Je samozřejmé, že větru a dešti člověk neporučí ani v 21. století a při řadě zimních sportů se někdy prostě stává, že závod musí být z důvodů nepříznivého počasí odložen nebo zrušen. Občas k tomu dochází i při závodech v Evropě. Jenže tam je dle všeho pravděpodobnost takových problémů výrazně menší než je tomu v oblasti, kde nyní zimní olympijské hry probíhají. Dle informací, které si lze dohledat na internetu, totiž není aktuální počasí v Pchjongčchangu nijak výjimečné, silný vítr tam v únoru bývá téměř vždy. Dalším negativem je i velmi malý zájem místních diváků o olympiádu, zejména na biatlonové závody či závody v klasickém lyžování jich dosud dle televizních záběrů chodí minimum.

A i to oživení severokorejskými roztleskávačkami mnozí lidé kritizují, a to nejenom proto, že jejich oblečení i způsob fandění působí trochu staromódně. Mnozí lidé včetně některých jihokorejských obyvatel totiž kritizují fakt, že pořadatelská země nabídla KLDR nejenom účast jejich roztleskávaček, ale i start některých hokejistek ve společném korejském týmu, a berou to jako velký ústupek severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi.

I já mám z těchto roztleskávaček smíšené pocity, ovšem zde bych se přece jen chtěl jihokorejských představitelů zastat. Kdyby totiž k usmíření s komunistickou KLDR aspoň po dobu olympiády na poslední chvíli nedošlo, není jisté, kolik zemí by kvůli strachu z hrozícího nebezpečí pro své sportovce vůbec do Pchjongčchangu dorazilo, případně zda by se letošní olympijské hry vůbec uskutečnily. Ještě na podzim totiž zaznívaly například z Francie hlasy, že jejich sportovci se her nezúčastní, pokud nebude v Jižní Koreji zaručena jejich bezpečnost, v podobném duchu začaly mluvit i Německo či Rakousko.

Když sečtu dohromady ne zrovna nejlepší bezpečnostní situaci v Pchjongčchangu, vzdáleného jen 80 kilometrů od hranic s KLDR, extrémní počasí, kvůli kterému se dosud musela řada závodů odložit, i nevalný zájem korejských diváků o olympiádu, tak mi z toho vychází, že svěření pořadatelství letošní olympiády Jižní Koreji nebylo ze strany Mezinárodního olympijského výboru dobrou volbou. Je škoda, že si to v roce 2011 většina hlasujících delegátů neuvědomila a nedala raději přednost německému Mnichovu nebo francouzskému Annecy, které měly o pořádání letošní olympiády rovněž zájem. Ovšem co čekat od organizace, jejíž čelní představitelé mají na jednotlivé členské země zcela odlišný metr při řešení dopingových afér a kterým jde v první řadě o co největší komerční úspěch.