Kam až mohou vést rady některých „pokrokových“ politiků a odborníků na vzdělávání?

Při rozebírání problémů současného školství v médiích je velkou módou dávat co největší prostor „odborníkům“, kritizujícím zastaralé či „nelidské“ metody, které současní pedagogové údajně používají.

Jelikož se současný svět velmi rychle mění, je samozřejmé, že potřebnými změnami musí procházet i školství. Je proto logické, že se se používají stále modernější vyučovací pomůcky, na učebnách s počítači se nevyučuje jenom informatika, ale i řada jiných předmětů, žáci se učí co nejvíce využívat moderní technologie. Tohle všechno je v dnešní době nutné a potřebné.

Jinou věcí však je, pokud se například všemožně v médiích propaguje nějaká výuková metoda v matematice jakožto zázračný všelék na to, aby matematika přestala být neoblíbeným předmětem a u státní maturity z ní nepropadal tak velký počet studentů. Přičemž se po čase ukáže, že to, na čem je daná metoda založena, používali mnozí kantoři již před řadou let a hlavně, že tato zázračná metoda ne všem žákům vyhovuje a ne všichni, kteří jsou takovou metodou vyučováni, pak dosahují při testech lepších výsledků. Samostatnou kapitolou je pak to, když někteří „pokrokoví odborníci“ na oblast vzdělávání přichází i s nápady na zrušení známkování ve školách, zákaz domácích úkolů či na zrušení jakékoliv soutěživosti mezi žáky, která je prý pro jejich budoucí rozvoj škodlivá.

Včera jsem si zde na internetu přečetl zajímavý komentář předsedy školského výboru Poslanecké sněmovny Václava Klause mladšího, který se skupinou poslanců nedávno navštívil výchovný ústav v Boleticích. Do tohoto ústavu jsou umísťováni dětští násilníci včetně těch, kteří již mají za sebou třeba i vraždu. Proto zde (tak jako ostatně i v jiných výchovných ústavech) občas dochází i k násilným útokům na vychovatele nebo dokonce k pokusům o vraždu.

Dle Václava Klause přesto ústav funguje a jeho zaměstnanci dokáží i s takto problémovými „dětmi“ pracovat. A dle něho je tomu z jediného důvodu: „protože jsou tam mimo jiné malí vrazi, tak se ti „pokrokoví“ politici a aktivisté ještě přece jen trochu bojí do toho šlápnout, že by se mohla veřejnost nebo pozůstalí rozzuřit.“ Přesto však ředitel boletického ústavu stále čelí například tlaku na odstranění mříží z budovy zařízení či na zavedení volných vycházek pro chovance. Také je mu vytýkáno bodování chovanců za dobré chování či snahu, na základě něhož pak ti „úspěšní“ získají oproti ostatním nějaké výhody. Dle některých metodik je prý něco takového dnes nepřípustné…

Samozřejmě, že výchovné ústavy pro mladistvé jsou velmi specifická zařízení a na „normálních“ školách k násilným útokům na pedagogy zatím nedochází. Ovšem například útoky rodičů, nespokojených s tím, jakou známku dostal jejich syn či dcera, narůstají i u nás (byť se tedy nejedná o útoky násilné). V této souvislosti mě nedávno zaujalo video na serveru youtube (možno zhlédnout zde) s názvem Alternativní matematika.

Stručně zde převyprávím jeho obsah: učitelka matematiky na americké škole trpělivě vysvětluje svému žákovi, že 2 plus 2 není 22 (jak tvrdí žák), ale 4. Žák však rozzuřeně odchází a na druhý den přichází do školy pobouření rodiče, kteří učitelku urážejí, vytýkají ji, že používá metody jako nacistické gestapo a matka žáka jí dokonce vlepí facku. Další den jde učitelka „na kobereček“ k řediteli, který jí vytýká, že nerespektuje osobnost žáka a žádá ji, aby svůj přístup přehodnotila.  Když to odmítá, je jí pozastaven pracovní poměr. Navíc je na ni podána žaloba, v ulicích proti jejím metodám demonstrují rozhořčení aktivisté. Nakonec dostává výpověď. Celé video pravda končí vtipně: ředitel propuštěné učitelce oznamuje, že škola dodrží finanční závazky vůči ní a obdrží tak výplatu 2 tisíce dolarů za minulý měsíc a 2 tisíce za aktuální měsíc, celkem tedy 4 tisíce dolarů. Učitelka mu však s úsměvem odpoví, že jelikož 2 plus 2 není 4, ale 22, bude po něm požadovat 22 tisíc dolarů.

Tohle video je samozřejmě smyšlené a je třeba ho brát s nadsázkou. Ovšem při současném trendu není možná za pár let něco takového úplně nereálné… Tak jak totiž píše v úvodu svého včerejšího komentáře Václav Klaus, i já souhlasím  s tím, že školství patří k oblastem, které jsou v dnešní době nejvíce zasaženy ztrátou zdravého rozumu, novými ideologiemi i „novým pojetím lidských práv.“