Co by se asi dělo na české politické scéně, nebýt pandemie Covid-19?

O kolik politických šarvátek na české politické scéně jsme již kvůli několik týdnů probíhající pandemii koronaviru přišli? S jistotou to samozřejmě říci nelze, ale odhadnout se to dost možná dá…

Asi mnohé z nás již v těchto dnech napadla otázka, co bychom zrovna podnikali, nebýt toho, že se zákeřný virus Covid-19, který se prvně objevil v prosinci loňského roku v čínském městě Wu-Chan, rozšířil téměř do všech koutů světa, Českou republiku bohužel nevyjímaje. Já dnes zkusím trochu popustit uzdu fantazii a zapřemýšlet nad tím, co by se asi aktuálně odehrávalo na naší politické scéně, nebýt Covidu-19.

Začnu velikonočními svátky, které jsme dosti netradičním způsobem oslavili minulý víkend. Během nich se politika příliš neřeší, neboť politici se obvykle věnují svým rodinám a známým, a tak moc na očích veřejnosti vidět nejsou. Loni ovšem byl výjimkou poslanec za TOP 09 Dominik Feri, který se stal mediální hvězdou díky tomu, že se za ne úplně jasných okolností zapletl do rvačky na koštu vína v jedné slovácké obci.

Tradiční velikonoční košty by se s největší pravděpodobností letos konaly opět, byť je možné, že jejich organizátoři by pro jistotu umístili u vchodu cedule s nápisy typu: „Žádáme návštěvníky, aby fyzicky nenapadali poslance parlamentu ČR, ani jiné představitele státní moci.“  Jestli by na některý z koštů zavítal po roce i pan Feri, těžko říci… Letos o velikonocích se každopádně stal největší mediální hvězdou premiér Andrej Babiš díky na youtube umístěnému videu, na němž je zachycen při šlehání své manželky dvoumetrovou pomlázkou.

Zatímco o velikonocích by nejspíš tedy byl na politické scéně dodržován klid zbraní, v jiné dny by to s vysokou pravděpodobností, téměř hraničící s jistotou, neplatilo. I spolek Milion chvilek pro demokracii by si již nejspíš ujasnil, zda hlavním cílem jeho demonstrací má být nově zvolený ombudsman Křeček, upozornění na ohrožování demokracie v Maďarsku a Polsku, nebo něco zcela nového. Nejspíš by se ovšem vrátil k osvědčenému cíli – požadování demise premiéra Babiše, ministryně spravedlnosti Benešové i řady jiných politiků z těch nesprávných parlamentních stran. A tipuji, že nejpozději o některém z prodloužených víkendů, které nás čekají začátkem května, by se pražská Letná opět zaplnila mnoha tisíci demonstrantů.

Prezident Miloš Zeman by dost možná byl u mnohých opozičních politiků terčem kritiky za to, že by se jakožto jeden z mála čelních představitelů zemí EU rozhodl přijmout od ruského prezidenta pozvání na oslavy 75. výročí konce druhé světové války, plánované v květnu tohoto roku v Moskvě. Obdobné by to nejspíš bylo i s jeho na duben plánovanou cestou do Pekingu na summit zemí střední a východní Evropy s Čínou. Jak známo, obě akce však byly kvůli pandemii koronaviru zrušeny, takže český prezident zůstal v tomto směru kritiky ušetřen. Ovšem jeho oponenti si to bohatě vynahradili v jiných směrech. Třeba v souvislosti s jeho projevem na TV Prima, kdy nejprve mnozí volali po tom, proč prezident v této době veřejně nevystoupí se zásadním proslovem k národu, když se tak posléze rozhodl učinit, tak často tytéž lidé dopředu vyhlašovali, že se na projev vůbec nebudou dívat a nabádali k tomu i všechny ostatní "slušné lidi“, načež mnozí z nich obsah projevu (pravda, ne zrovna povedeného…) hned na druhý den veřejně kritizovali. 

A co se týká například pražského primátora Hřiba, tak ten by kromě dohledu nad započatou výstavbou trasy D pražského metra jistě stíhal i pokračovat ve svém globálním boji proti Číně a Rusku. Takhle musel s ohledem na pandemii Covid-19 přece jen trochu brzdit, a jakožto primátor Prahy musel vzít zavděk i rouškám a jiným ochranným prostředkům, dovezeným z nenáviděné Číny. V minulých dnech jsme sice již dostali darem i několik desítek tisíc roušek od panem Hřibem spřáteleného Tchaj-wanu, ovšem jenom s nimi by naše hlavní město nepochybně nevystačilo.

Je toho zkrátka hodně, o co jsme na české politické scéně kvůli pandemii Covid-19 přišli, a ještě i přijdeme. Ale tohle nás opravdu až tak moc mrzet nemusí. Ostatně, pokud se někomu po politických šarvátkách stýská, stačí, když si v těchto dnech například pustí online přenos ze zasedání Poslanecké sněmovny či Senátu…