Přísné známkování prý snižuje touhu dětí studovat. Dáme tedy příště všem za jedna?
Téměř pokaždé, když nastane na základních i středních školách čas předávání vysvědčení, se v českých médiích objeví úvahy o tom, zda je mnoho let zažité hodnocení žáků známkami od jedničky po pětku spravedlivé a zda příliš nestresuje žáky i jejich rodiče. Přičemž čím dál více „vzdělávacích odborníků“ doporučuje místo tradičního známkování zavádět hodnocení slovní nebo formativní.
Nejinak tomu bylo i v červnu tohoto roku a z různých úvah na tohle téma mě nejvíce zaujal článek s titulkem Přísné známky snižují cíle dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře, který byl s prakticky totožným obsahem publikován jak na serveru Týden.cz, tak i zde na serveru Novinky.cz. Pojednává se v něm o výsledcích studie, kterou provedli výzkumníci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd. A co zajímavého tedy pracovníci z think–tanku IDEA v souvislosti se známkováním ve školách vyzkoumali?
Například to, že rozdíly ohledně přísnosti známkování jsou v jednotlivých školách velké a hodnocení stejných výkonů se často liší až o jeden kvalifikační stupeň. Dále pak to, že učitelé údajně nadržují dívkám a žákům z lépe postavených rodin. Dívky prý dostávají za stejný matematický výsledek v průměru o třetinu lepší známku než chlapci, u žáků z lépe postavených rodin představuje tento rozdíl zhruba čtvrtinu klasifikačního stupně. Například ohledně toho posledního mi ovšem není jasné, na základě čeho výzkumníci z IDEA k takovému výsledku dospěli. Já třeba v 95 % studentů, které učím, vůbec netuším, jaké socioekonomické postavení jejich rodiny je – natož, abych se tím řídil při známkování…
Co mě však v textu, publikovaném na Týden.cz i Novinky.cz zaujalo nejvíce, byl jeden ze závěrů výzkumu, dle kterého přísné známkování ve škole zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i v pracovní kariéře. Přičemž autoři studie na podporu této hypotézy dokládají jeden ze zjištěných výsledků jejich výzkumu, dle kterého chce například vysokou školu vystudovat až 87 procent deváťáků s jedničkou z matematiky, zatímco mezi žáky s trojkou je to jen 39 procent.
Ale je tohle opravdu špatně? Mně naopak přijde jako vcelku logické, když o studiu na vysoké škole mnohem více uvažují jedničkáři než trojkaři. U žáka, který má trojku z matematiky již na základní škole (pokud se nejedná o ojedinělý neúspěch, způsobený třeba dlouhou absencí) totiž nevidím jako moc pravděpodobné, že v budoucnu úspěšně vystuduje vysokou školu technického či ekonomického směru, případně lékařskou fakultu. Samozřejmě, že je řada vysokých škol, k jejichž vystudování nějaké hlubší matematické znalosti potřeba nejsou, ale myslím si, že matematika patří k těm předmětům, podle nichž se nejlépe pozná, jak na tom žák se studijními předpoklady je.
Proto mi není příliš jasné, proč nejenom autoři studie z think-tanku IDEA kritizují přísné či přísnější známkování na některých školách v souvislosti s tím, že údajně žáky demotivuje ohledně jejich vzdělávacích cílů. Nebo snad mají učitelé v zájmu toho, aby se na vysoké školy hlásilo ještě více uchazečů než nyní (v současné době studuje na českých vysokých školách zhruba 300 tisíc studentů), dávat všem žákům na vysvědčení jedničku či maximálně dvojku?
Josef Nožička
Jsem sám, komu ta antikampaň koalice Spolu přijde poněkud primitivní?
Snaha udělat z hnutí ANO stranu, hájící Putinovy zájmy, je dalším vlastním gólem, který si koalice Spolu v souvislosti s evropskými volbami dala.
Josef Nožička
Proč byla Helena Langšádlová nejlepší ministryní Fialovy vlády
Ač to zní poněkud paradoxně, v případě současné vlády jsou ti její členové, kteří se řídí zásadou „kdo nic nedělá, ten nic nepokazí“, jednookými králi mezi slepými.
Josef Nožička
Bude TOP 09 v Poslanecké sněmovně ještě poté, co se Dominik Feri vrátí z vězení?
Vedení TOP 09 si s s vyjádřením k pravomocnému rozsudku nad Dominikem Ferim dávalo poměrně dlouho na čas...
Josef Nožička
Cos porobil Pavelenko, Pavle
Tuto píseň si dost možná prozpěvovali někteří lidé na Slovácku, když na obličeji pana prezidenta viděli malou tržnou ránu.
Josef Nožička
Integrace na německých školách nefunguje, ale nesmí se to říkat moc nahlas
Jedním z nejpalčivějších problémů, kterým je Německo v souvislosti s příchodem velkého množství imigrantů nuceno čelit, je integrace osob s odlišnou kulturou do tamních škol.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Nekritizuji pomoc Ukrajině, brání se Babiš ve sporu s Černochovou o munici
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Zemřel bývalý šéf izraelské společnosti přátel ČR. Přežil Osvětim, skrýval se v Praze
Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z...
Novodobí husaři. Polsko zná podobu F-35, budou bez červeno-bílé šachovnice
V polských ozbrojených silách se zakrátko opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie,...
- Počet článků 1585
- Celková karma 40,27
- Průměrná čtenost 3236x