Nadávat Peltovi je zřejmě horší než házet láhve na autobus

Fotbalové derby mezi Spartou a Slavií bylo jednou z nejsledovanějších sportovních událostí uplynulého víkendu. Nikoliv však proto, že by se očekával zajímavý boj na hřišti – Sparta byla před zápasem jednoznačným favoritem a tuto roli bez problémů potvrdila. Ti, kdo fotbalové dění sledují, byli spíše zvědaví na to, k jaké „bitvě“ dojde mezi fanoušky obou táborů v hledišti.

Fotbalová asociace České republiky totiž nedávno vydala velmi rázné prohlášení, ve kterém vyzvala všechny rozhodčí, aby přerušili a případně i ukončili zápas při nesportovních projevech fanoušků v hledišti – mimo jiné i při vulgárním skandování. A v předchozím kole byl zápas Slavia-Jablonec skutečně kvůli skandování „Pelta je ču…“ na pár minut přerušen.

Při derby „pražských S“ zazněl z ochozů stejný pokřik rovněž, stejně tak bylo často slyšet i skandování „Smrt Spartě!“ ze slavistického kotle a na oplátku pak „Jude Slavie!“ ze sparťanského kotle. Zápas však ani jednou přerušen nebyl. Rozhodčí Jílek to v rozhovoru po utkání odůvodnil tím, že oba kluby se spolu s fotbalovou asociací dohodly, že jim zmiňované pokřiky nevadí a také šéf českého fotbalu Pelta apeloval na to, aby se kvůli pokřiku na jeho osobu zápas nepřerušoval. Dle mého názoru to bylo od Miroslava Pelty i od přestavitelů obou klubů rozumné a pragmatické rozhodnutí.

Jiného názoru však byli novináři… „Přejít skandování Pelta je ču… bez povšimnutí mi přijde jako chyba, fotbal měl být radikální jako v prvním případě,“ píše například redaktor Radim Trusina v dnešní MF DNES. Ten rozboru vulgárního skandování věnoval ve své  reportáži podstatně více prostoru než zprávě o tom, jak příznivci Sparty zaútočili před zápasem na slavistický autobus. Hozenou sklenicí s pivem rozbili jeho sklo, v důsledku čehož byl jeden ze slavistických hráčů zraněn (naštěstí jen lehce).

Tak se ptám: je ten nesmiřitelný boj proti vulgarismům na fotbalových stadionech, který vyhlásila fotbalová asociace a který někteří novináři tak nadšeně oslavují, opravdu tím nejdůležitějším, co by mělo vyléčit český fotbal? Neměli by spíše myslet na to, jak účinně bojovat proti těm, kteří na stadionech vytrhávají či zapalují sedačky, kteří bezdůvodně napadají jiné osoby – ať už během zápasu nebo těsně před ním či po něm?  A zamyslet se i nad tím, zda více než občasné vulgarismy neodrazuje diváky od návštěv fotbalových zápasů také to, když rozhodčí řídí zápas jednostranně ve prospěch jednoho mužstva, tolerují časté simulování a polehávaní hráčů na trávníků? A také ne zrovna levné vstupné, které ne vždy odpovídá kvalitě předvedené hry?

Rozhodně vulgární skandování na fotbalových, hokejových či jiných sportovních zápasech neschvaluji. Ovšem pokud představitelé fotbalové asociace požadují, aby se kvůli každému vulgárnímu pokřiku přerušoval zápas, jsou tak trochu papežštější než papež. Na fotbal přece jen chodí jiná sorta lidí než na koncert vážné hudby nebo na divadlo (byť netvrdím, že nemůže například existovat fanoušek, který jde jeden den na fotbal a druhý den pak s manželkou do divadla). A jestliže občas slýcháme vulgarismy i z úst některých našich vrcholných politiků a tolerujeme je doma v rodině nebo u žáků ve škole, tak tím, že je budeme tvrdě trestat na fotbale, to nejspíš nezachráníme.