Co takhle maturovat jenom z hraní počítačových her nebo facebooku?

Záměr ministra školství Marcela Chládka zavést od roku 2019 povinnou maturitu z matematiky má řadu zastánců i odpůrců – lze těžko objektivně určit, která z těchto dvou skupin je početnější. Především však tento návrh budí již nyní v části společnosti velké emoce.

Pokud by to bylo na mně, určitě bych byl pro to, aby se z matematiky povinně maturovalo na gymnáziích, technických školách či obchodních akademiích. Naopak si nejsem jistý, zda je smysluplné, aby se z tohoto předmětu, který u mnoha lidí budí hrůzu, jen když se jeho název vysloví, povinně skládala zkouška z dospělosti i na umělecko-průmyslových školách, konzervatořích či zdravotnických školách.

Tím neříkám, že by i na těchto školách měla být výuka matematiky šizena či brána jako nadbytečná. Každému se v životě bude hodit, aby si uměl spočítat, kolik peněz bude celkem muset zaplatit, když si vezme hypotéku nebo půjčku na určitý úrok, bude potřebovat umět počítat s procenty, zlomky, atd. O tom, že matematika rozvíjí logické myšlení, potřebné téměř u každé profese, ani nemluvě. Ale u absolventa zmiňované konzervatoře či zdravotnické školy již není na rozdíl od budoucího technika tak důležité, aby uměl například řešit logaritmické či exponenciální rovnice nebo počítat integrály.

S mými názory samozřejmě nemusí každý souhlasit, řada lidí to z různých důvodů může vidět jinak než já. Co mi ale vadí, je to, když někteří odpůrci povinné maturity například argumentují tím, že se nejprve musí zajistit, aby se matematika stala pro děti zábavnou a motivovala je tak k učení. Taková slova například nedávno pronesl Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin, který ještě do nedávna působil v soukromé společnosti Scio (viz článek redaktorky Zdeňky Trachtové, publikovaný nedávno na IDNES.)

Takové argumenty prostě nemohu brát jako racionální. To by zrovna tak mohl někdo požadovat, ať se zruší povinná maturita z českého jazyka a literatury, protože tento předmět také ne každého baví. A když bychom takto brali jeden předmět po druhém, tak by těmto kritériím nejspíš nevyhověl předmět žádný (v dnešní době již mnohé žáky nebaví ani tělocvik…) A abychom všem našim teenagarům umožnili maturovat z toho, co je baví, tak bych v tom případě navrhoval zavést jako povinné maturitní předměty například hraní počítačových her nebo facebook.

Pevně doufám, že tento můj návrh nevezme žádný „odborník“ na vzdělávací proces vážně… Vážně bychom se naopak měli zamyslet nad tím, zda je opravdu dobré, aby čeští žáci a studenti vyrůstali v jakémsi skleníkovém prostředí, kde dělají jenom to, co je baví, nemají nad sebou žádný bič a když se jim něco nepodaří, tak se to obvykle svede na neschopné učitele. A také nad tím, zda je opravdu žádoucí, abychom uměle navyšovali počet lidí s maturitním vzděláváním tím, že požadavky na budoucí maturanty budeme stále snižovat (totéž se týká i vysokoškoláků).