I když se média tak snažila, důvěra v Zemana opět vzrostla

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana za poslední měsíc vzrostla o 10%. Dle včera zveřejněných výsledků agentury CVVM mu důvěřuje 44% obyvatel České republiky.

Předchozí šetření této agentury se uskutečnilo krátce po památných Hovorech z Lán, v němž prezident pronesl několik vulgarismů či po událostech, spojených se vzpomínkovou akcí k výročí 17. listopadu, kterým předcházel Zemanův výrok, zlehčující zásah příslušníků SNB na Národní třídě v roce 1989. Což zřejmě byly hlavní příčiny toho, že Zemanovo důvěra se tenkrát propadla na rekordní minimum 34%.

Naopak se na rozdíl od některých jiných nedomnívám, že se na tomto propadu důvěru výrazně projevily Zemanovy postoje k Rusku a k občanské válce na východní Ukrajině nebo Zemanův vstřícný postoj k Číně. Během posledního měsíce, kdy důvěra stoupla o 10%, totiž prezident své postoje k Rusku i Číně ve svých vyjádřeních nijak neměnil. V čem však byl výrazný rozdíl, byla kvalita jeho veřejně pronesených projevů, ať už při jeho vánočním poselství (byť někteří měli velký problém s výrokem o neandrtálcích) nebo při jeho živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 na začátku ledna.

Přesto však česká média v uplynulém měsíci prezidenta Zemana nijak nešetřila – opak byl pravdou. Téměř každému, kdo vystoupil s kritikou vůči Zemanovi, se dostalo náležité mediální pozornosti - naposledy včera profesoru Martinu C. Putnovi, který přinesl na Hrad svou knihu o ruských dějinách, aby prý prezidenta poučil kvůli jeho politice k Rusku a Ukrajině. Když se při Zemanově návštěvě Pardubického kraje žurnalisté nedočkali příliš hlasitých protestů a počet demonstrantů s červenými kartami v rukách byl dosti nízký, tak to Zemanovi aspoň „osladili“ kvůli jeho výroku o inkluzi ve vzdělávání. Přičemž tento výrok účelově vytrhli z kontextu a veřejnosti zcela utajili, že jím Zeman odpovídal na otázku ohledně jeho názoru na úplné rušení praktických škol.

Také vzpomínková akce k osvobození koncentračního tábora Osvětim, nad kterou převzal prezident patronát, byla v médiích dlouhou dobu terčem ironických poznámek a záminkou k pošpinění obrazu prezidenta. Zemanův projev na této akci, ve kterém varoval před současným nebezpečím Islámského státu a vyslovil se pro společnou ozbrojenou akci proti němu, označil například komentátor MF DNES Teodor Marjanovič za „Superostudu jménem Zeman.“ (viz můj předchozí článek na blogu).

Aktuální vzestup důvěry o 10% však nejspíš ukazuje, že řada občanů to vidí poněkud jinak než většina médií. Obdobné je to s důvěrou k současné vládě. Ta aktuálně dosahuje 47%, přičemž Nečasova (či spíše Kalouskova) vláda, která byla u většiny médií mnohem víc oblíbená, měla po roce svého působení oblibu jen zhruba 20%. Novináři – sympatizanti Nečasovy vlády to vesměs připisují tomu, že současná vláda prý dělá samá populistická opatření, kterými navíc zadlužuje náš stát (jako by ho Nečasovo-Kalouskův kabinet během svého vládnutí snad nezadlužoval).

Já na rozdíl od novinářů však vidím hlavní rozdíl mezi oběma vládami v tom, že i když té současné lze rovněž řadu věcí vytknout, všechny 3 strany, které jsou její součástí, se opravdu snaží prosazovat to, co před volbami slibovaly svým voličům. Což se o předchozí vládě rozhodně říci nedalo: ODS před volbami v roce 2010 slibovala svým voličům, že nebude zvyšovat daně v jakékoliv podobně. A o tom, co slibovaly voličům Věci veřejné a jak potom konali ti jejich politici, kteří od VV přeběhli do „strany“ LIDEM, snad ani nemá smysl mluvit…