Konvoj, NATO, Ukrajina – ještě to s naším národem není tak zlé

Přestože vojenský konvoj NATO překročí hranice České republiky až dnes, „ideová“ předehra k němu se uskutečnila již včera v Praze. Na Václavském náměstí se shromáždili ti, kteří s průjezdem konvoje nesouhlasí, na náměstí Míru naopak zastánci této akce.

A dle zpráv téměř všech zpravodajských serverů se i přes velkou a často dle mého názoru až přehnanou mediální pozornost obou akcí zúčastnilo pouze několik stovek lidí. Což dle mého názoru to koresponduje s názorem většiny českých občanů na americký konvoj.

Většina lidí nemá problém s tím, že konvoj o síle 520 armádních vojáků a 120 ozbrojených vozidel naší republikou projede a zdrží se zde pouhé 3 dny. Kvůli tak krátké době je opravdu zbytečné, aby s průjezdem konvoje vyslovila souhlas Poslanecká sněmovna (tak jak to požadovali především představitelé KSČM) a je nesmyslné srovnávat to s více než dvacetiletou přítomností sovětských vojsk na našem území v letech 1968-1990.

Na druhou stranu máme již dnes demokracii a tak je zcela legitimní, pokud na tuto věc má někdo jiný názor a chce proti ní adekvátním způsobem protestovat. Proto většina českých občanů nejspíš zrovna tak považovala za zbytečné ostře se vymezovat proti odpůrcům konvoje, tak jak to včera učinili například Karel Schwarzenberg, Pavel Šafr nebo Bohumil Doležal. A chápu proto jako projev jisté racionality, že se obou včerejších akcí zúčastnil jen zanedbatelný počet osob.

Obdobné je to i s postojem většiny Čechů k současné válce na východě Ukrajiny. Názory na to, kdo je hlavním viníkem jejího rozpoutání, se liší. Stejně jako například názory na to, zda v této souvislosti bylo ze strany USA a EU správné zavést proti Rusku hospodářské sankce. Ale těší mě, že dle výsledků průzkumu agentury Median (publikovaných ve včerejší MF DNES) by jen necelých 8% českých občanů souhlasilo s tím, že by NATO mělo Ukrajině vojensky pomoci. A stejně malé procento českých občanů by souhlasilo s tím, aby členské země NATO dodávaly ukrajinské armádě zbraně.

Tato čísla jsou pro mě důkazem, že to s naším národem přece jen není tak zlé. Je potěšující, že myšlení většiny českých občanů je v této otázce zcela odlišné než myšlení Karla Schwarzenberga, Miroslava Kalouska, Jaromíra Štětiny nebo některých radikálních novinářů.