Zaorálek a část naší „umělecké fronty“ si ohledně agitování nemají co vyčítat

Představitelé Národního divadla včetně některých jeho herců jsou rozhořčeni tím, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek údajně zneužil nejznámější divadlo v naší zemi k předvolební agitaci.

V otevřeném dopise, který představitelé Národního divadla ministrovi zahraničí a volebnímu lídru ČSSD adresovali (jeho text lze najít zde na Lidovkách), se píše o tom, že Lubomír Zaorálek navštívil Národní divadlo služebním vchodem v době, kdy bylo pro veřejnost uzavřené a část jeho členů zde prováděla nácvik na premiéru Verdiho opery. „Přerušil jste práci zpěváků na jevišti. Uprostřed zkoušky orchestru jste přednesl agitační projev,“ píše se doslovně v dopise. Dále je Zaorálkovi například vytýkáno, že do divadla přišel na pozvání odborů a neprojevil žádnou snahu sejít se také s vedením divadla (situace v Národním divadle je napjatá od  června letošního roku, kdy se odboráři nedohodli s vedením naší první scény na kolektivní smlouvě a vyhlásili stávkovou pohotovost).

Zaorálek kritiku ohledně předvolební agitace odmítá, tvrdí, že se umělcům za narušení zkoušky úzkostlivě omluvil (celá jeho návštěva prý trvala přibližně 15 minut) a to, že se jednání nezúčastní ředitel Národního divadla Jan Burian, se dozvěděl až na místě. Což potvrdil i předseda Unie profesionálních zpěváků v ČR Jakub Hrubý, který se jednání rovněž zúčastnil (viz odkaz zde).

Těžko říci, na čí straně je pravda - v Národním divadle jsem v době, kdy tam zavítal pan Zaorálek, pochopitelně nebyl. Přesto si dovolím sdělit zde na celou záležitost svůj názor. Samozřejmě je asi nejenom mně divné, proč se ve sporu sboristů s vedením naší první scény angažuje zrovna ministr zahraničí, a nikoliv ministr kultury, kterým je Daniel Herman. Parlamentní volby se zkrátka kvapem blíží a tak představitelé de facto všech politických stran jsou abnormálně často vidět nejenom na významných společenských akcích, ale i při návštěvách firem, škol či divadel (kde se jinak během 4 let objeví jen velmi zřídka). A ani Lubomír Zaorálek jakožto volební lídr ČSSD nechce být výjimkou, zvlášť když jeho strana má v preferencích stále co dohánět.

Jinou věcí však je, nakolik je reakce představitelů Národního divadla (kromě nich jsou pod dopisem podepsáni i ředitelé některých jiných divadel nebo představitelé DAMU) přiměřená a zda Zaorálkův „prohřešek“ opravdu vyžadoval zaslání otevřeného dopisu. Asi nikdo nemá moc rád, když ho někdo jiný přeruší při práci. Na druhou stranu, když jsem jednou za čas nucen kvůli návštěvě nějakého politika ve škole přerušit nebo zkrátit vyučovací hodinu, tak nemám potřebu kvůli tomu někam psát rozhořčený dopis. A myslím,že většina kolegů učitelů nebo lidí, pracujících ve firmách, je na tom stejně.

Případná politická agitace je už samozřejmě vážnější problém. Ovšem je otázkou, zda zrovna někteří signatáři otevřeného dopisu mají současnému ministrovi zahraničí v tomto směru co vyčítat. Pod dopisem jsou podepsáni například šéf Národního divadla Jan Burian a herec i zpěvák Vojtěch Dyk. A jak si nejspíš někteří čtenáři vzpomínají, zrovna tihle dva pánové vyzývali spolu s Jiřím Bartoškou vloni v říjnu k takzvanému občanskému neklidu na protest proti prezidentovi Zemanovi (kterému tenkrát vytýkali neudělení státního vyznamenání panu Bradymu či příliš vstřícnou zahraniční politiku vůči Čině). Jiný signatář, režisér Břetislav Rychlík, zase patřil před prezidentskou volbou v roce 2013 k nejhlasitějším podporovatelům Karla Schwarzenberga. Politickou angažovanost (například při podpoře stavby amerického radaru v Brdech) v minulosti dost často projevoval i bývalý senátor a nynější ředitel Divadla Na Vinohradech Tomáš Tőpfer. A mohl bych možná pokračovat.

Zkrátka si myslím, že ohledně té agitaci si opravdu nemají pan Zaorálek a někteří představitelé naší „umělecké fronty“ moc co vyčítat. A také bych byl zvědavý na to, zda by reakce umělců byla stejně hlasitá i v případě, kdy by Národní divadlo „zneužil k předvolební agitaci“ například politik z TOP 09 nebo Strany zelených.