A k B. Špotákové - mám pocit, že se Železným se nedohodla na druhu přípravy - on jako trenér chtěl (pochopitelně) plné nasazení se všemi soustředěními i mimo republiku, ona (pochopitelně) jako matka malého dítěte chtěla skloubit přípravu s rodinou. A povedlo se jí to zatraceně dobře.

Ano, přesně tak to bylo.

Mně se stalo něco velmi podobného a sice v roce 1966 na Vodáckém stadionu v Praze. Byl jsem vedoucí dorostenec "pětikánoe". Ta byla pro starší dorostence, mladší měli sedmikanoi.

Noc před závodem jsem strávil intenzivní přípravou s jednou dospělou paní a při závodě jsem pak vyhořel jako Bolt. Ale, odešel jsem po svých. Smutný to konec nadějného sportovce.

A za který oddíl jste pádloval?