Já už tak deset let ČR, při různých událostech, přezdívám ToNejdeLand.

Naštěstí letos na jaře mne Češi přesvědčili, že když něco chtějí tak umí a ne, že ne.

Vymyslet kompromis je pracné, říct že to nejde je snadné.

Dodržovat kompromisní nestandartní řešení je náročné, nedělat nic je snadné.

Celkem nic víc na tom není.

Mnozí Češi jsou mistři v hledání důvodů, proč něco nejde -

je to frajer ale nikdy neodemkne dveře na první pokus

Tak jistý Jiří Procházka je zase mistrem v tom, že se v diskusi téměř nikdy netrefí do tématu blogu.

Díky,mluvíte mi z duše...tedy v tomto blogu :-)

povězte mi, prosím, co budete dělat, když Vám ráno přijde do třídy 20 dětí?

Škola se prostě musí dopředu zařídit tak, aby je bylo možné rozdělit na dvě skupiny.

Tenhle jev se zde bohužel hojně rozmohl právě v tomto tisíciletí. Pozoruji to i v zaměstnání. Z mého pozorování vyplývá, že to způsobují arogantní a zároveň neschopní lidé ve vedoucích pozicích a to je jedno zda v soukromém nebo státním sektoru. To je totiž typ lidí, kteří na 100% ubíjí veškerou snahu svých podřízených.

I nadřízených. Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.

Hm, děcka mají vlastně už dva měsíce absolutního zaracha.

Taky se mi jednou stalo, že jsem byl od března do srpna doma. A nijak mi to neublížilo.

Koronakrize přináší mnohá překvapení, už ten nadpis mne varoval, ale pak když jsem to dočetl do konce, jsem se doslova zhrozil, když jsem Vám dával karmu.

Tak hlavně, že jste ten šok ve zdraví přežil.

Vidíte, že občas napíšete i smyslupný článek.

Je dobře, že do školy mohou dobrovolně přijít ti, kteří chtějí. Stejně tak je dobře, že to není povinné. V žádném případě se totiž nejedná o obnovení výuky. V případě druhého stupně půjde o přípravu na přijímací zkoušky. V případě prvního stupně o zajištění dozoru nad dětmi, jejichž rodiče to potřebují. Přitom mohou být ve skupině děti různého věku z různých ročníků. Podle podmínek konkrétní školy je může učit třídní učitel, pravděpodobněji to ale bude někdo úplně jiný. Co se týká výuky jako takové, jedinou efektivní formou zůstává i nadále ta distanční.

Poukazujete na jednu stranu na hlasy ze škol, že nastavená pravidla nejde dodržet, ale zároveň připouštíte, že se dodržovat nebudou. Na co tedy směřuje vaše kritika?

Rodičům by se nemělo nic nalhávat. Kdo potřebuje konzultace k přijímačkách, ať se domluví s konkrétním učitelem na konzultaci. Kdo chce pohlídat dítě, ať ho pošle do školy. Kdo se chce učit, ať zůstane doma.

Takový je reálný stav a není správné mást veřejnost, že se školy otevírají. To není pravda.