K tomu soutezeni: zatimco v zamestnani, nebo podnikani soutezite v tom, co jste si sam vybral, ve skole tomu tak neni - vybral vam to nekdo jiny. Takze cim vyse clovek jde v hierarchii skol, tim vetsi spokojenost, protoze tim specifictejsi vyber tam je.

Takze odpada i ten problem, kdy mene nadani bezuspesne soutezi s temi nadanymi, aby jim to dali o prestavce sezrat tim, ze si s nimi rucne popovidaji.

Clovek u pasu soutezi s lidmi srovnatelnymi, manazeri-karieristi zase mezi sebou.

Já jsem ovšem neměl na mysli "soutěžení" v tom, kdo dostal nejlepší známku z písemky nebo kdo má na vysvědčení lepší studijní průměr, nýbrž školní soutěže typu matematických, zeměpisných či biologických olympiád, školních turnajů ve fotbale, basketbale či piškvorkách, recitačních soutěží apod. A tam se žáci vesměs rozhodují sami, zda se takové soutěže zúčastní.

Brzdou pokroku ve vzdělávání mohou být (v mnoha případech i nevědomky) rodiče, co s klidem neposílají svoje děti do povinné základní školy.

..... když to zobecníme, tak brzdou i hrozbou zároveň! Je to dáno dobou, společenskou modernitou,- jež prakticky diktuje "progresivní" výchovné trendy, morálku, neomezený konzum (nenažranost), dekadenci, agresi, radikalismus až anarchismus! Děti nastupují do ZŠ nevychované!,- vyzrálost či intelekt ponechme stranou,- zkrátka n-e-v-y-c-h-o-v-a-n-é! Sami rodiče tak svoje děti "brzdí" již před vstupem do vzdělávacího procesu!,- ...... nevyžadují po dětech základní povinnosti, omlouvají a odpouštějí i ty nejtěžší prohřešky, případný trest záhy kompenzují přemrštěným darem a ti, co "nemají čas" je zahrnují nad míru péčí a láskou zv. materiální - všechno mají! Základní rodinné (společenské) mravy se tak u maloletých neprohlubují,- slušnost, cílevědomost, píle, aktivita, pracovitost a zodpovědnost jsou pro ně pojmy neznámé a tyto negativa se pak odráží v samotném výukovém procesu! Klasický střet generací nemá s tímto novodobým fenoménem "sociální invalidity" dětí nic společného!

Taková ty keci o psychyce mně rozesmějí. Jsem člověk dříve narozený (84 let) a pamatuji jedno: Neumíš, dostaneš 'kouli' Dostaneš li kouli doma to bude pokračovat dostáním na zadel To se mi stalo ve škole mnohokrát. A dnes se považuji psychycky za vyrovnaného.

Jen tak mimochodem: Nežiji v Čchách už přes 55 let a unikají mi některá pravidla české gramatiky. Slovo KEC se sklonuje podle vzoru 'HRAD' čili hrad bez hradu a kec bez kecu. Ale plurál od slova HRAD je HRADY. Jak je to pak s KECY (I) když je po 'C'měkké I?

To Jan Marek:

Za tvych casu, v obdobi "socialismu", take bylo hodne veci ktere se ve skole ucily a se kteryma mnozi rodicove nesouhlasili. Musili vsak drzet hubu, a to nejenom verejne, ale i doma, aby to detatko neco nekde nezbleptlo, co by mohlo rodicum uskodit.

Dokud bude drtivá většina učitelů používat negativní hodnocení, je vcelku jedno, zda to bude známkováním nebo formativně. Je to špatně.

A obdobně je to s motivací.

Naprostý souhlas

Díky!

Ne každý je schopen adaptovat se bez větších problémů v soutěživém prostředí, ale dnešní svět je prostředí extrémně soutěživé, takže připravovat se na takový život každý musí už v mládí. A kde jinde je vhodnější připravovat mladé lidi na život ve světě, kde v podstatě každý soutěží s každým, než ve škole?

Názor mnohých rodičů, že nejlepší metodou zdravé výchovy dětí, je příliš nestrersovat a nezatěžovat složitými úkoly a tak jim prodlužovat co nejdéle bezstarostné mladí, jen produkuje tisíce mladých lidí, zcela nepřipravených na střet s tvrdou realitou současného světa. Nemůžeme se tak divit, proč je ve společnosti tolik psychicky labilních jedinců ve věku mezi dvaceti a třiceti lety, zcela závislých na rodičích nebo na pomoci od státu.

Tak zrovna u povinných domácích úkolů bych to bral s rezervou. Například pokud je dítě doma nemocné, tak by učitel mohl předpokládat, že minimálně první tři dny nemoci určitě nebude fyzicky schopné plnit domácí úkoly. A je toho víc, co si učitelé na ZŠ jaksi nejsou schopni vydedukovat.

Takže já bych v anketě určitě spokojenost neprojevil.

K těm povinným domácím úkolům: já myslím, že převážná většina učitelů je natolik rozumných, že po dítěti, které bylo nemocné, nic takového nevyžaduje. Já například nikdy nevyžaduji DÚ po žádném žákovi, který v hodině, kdy byl zadávaný, z jakéhokoliv důvodu chyběl.

P.S: Jinak souhlas s tím, že dělat ze soutěživosti mezi dětmi něco špatného ( a známkování je jednou z věcí, která se na té soutěživosti podílí) něco co je veskrze špatné je podle mě jasnou chybou. Jen to chce umět....

Zdravím Josefe, za mě je momentálně největší problém neochota spousty konzervativnějších učitelů pracovat za zády s RVP místo podle Osnov...

Nevím, co máš přesně na mysli, protože "osnovy" již řadu let v našem školství neexistují. Učí se podle ŠVP, které musí vycházet z RVP...