Neštěstím pro střední Evropu nejsou politici jako Zeman nebo Orbán, ale Kiska

16. 10. 2016 10:19:01
V pátek a v sobotu proběhla v Polsku schůzka prezidentů zemí Visegrádské čtyřky. A opět se na ní ukázaly některé výrazné názorové rozdíly mezi slovenským prezidentem Kiskou a ostatními prezidenty.

Andrej Kiska hned v první den jednání prohlásil, že Visegrádská čtyřka má v současné době nejhorší obraz ve své historii. Na což český prezident Miloš Zeman kontroval tím, že společenství čtyř středoevropských zemí je moudřejší než zbytek Evropské unie. Navíc dodal, že země Visegrádu by ze sebe neměly dělat někoho, kdo se v EU hrbí (viz odkaz zde). Kdo z těchto dvou středoevropských státníků má tedy pravdu?

Je zřejmé, že slovenský prezident ve svých slovech narážel především na to, že vrcholní bruselští politici i někteří další západoevropští členové EU opakovaně kritizují země Visegrádu za jejich „nevstřícný“ postoj k migrační krizi, především pak odmítání povinných uprchlických kvót. Naproti tomu Andrej Kiska v nedávné minulosti například opakovaně prohlásil, že je naší morální povinností uprchlíkům pomáhat a odmítl spojování uprchlické krize s narůstajícím terorismem v západoevropských zemích.

V tomto je postoj slovenské hlavy státu zásadně odlišný od postojů českého, polského i maďarského prezidenta, ale i od názorů slovenského premiéra Roberta Fica. Největším Kiskovým protipólem v otázce uprchlické krize je pak z vrcholných středoevropských politiků maďarský premiér Viktor Orbán. Proto není divu, že zatímco Kiska je obvykle bruselskými špičkami nejvíce chválen, maďarský premiér je naopak terčem jejich kritiky již řadu let.

Již před 5 lety mu špičky EU vytýkaly tehdejší znárodnění soukromých penzijních fondů, výrazné zdanění bank a velkých energetických společností či podobu mediálního zákona. Dokonce mu bylo ze strany Bruselu několikrát vyhrožováno zavedením ekonomických sankcí. Loni byl Orbán pro změnu terčem kritiky za to, že v reakci na prudký příliv uprchlíků z Blízkého východu nechal na hranicích své země se Srbskem a Slovinskem vybudovat plot.

Orbánovi odpůrci, kteří tehdy mluvili o budování nové železné opony, pak asi hodně těžko nesli, když postupem času ke zbudování hraničních zábran přistoupily další země, včetně například Rakouska. Také Orbánova ekonomická opatření se nemusí některým liberálním ekonomům líbit, ale fakt je ten, že během jeho vládnutí se maďarská ekonomika pozvedla a na rozdíl například od Řecka nepotřebuje od Evropské unie stálé finanční injekce.

Obdobně, i když přece jen méně častěji jako Orbán, jsou některými západoevropskými politiky kritizováni český prezident Zeman, slovenský premiér Fico a jeho polská kolegyně Szydlová. Byť se mnou zcela jistě ne všichni čtenáři budou souhlasit, jsem přesvědčen, že současná situace v některých západoevropských zemích (především v Německu, Francii či Belgii) dává naopak za pravdu těm, kteří jsou v Bruselu za své „nevstřícné“ postoje k migrační krizi kritizováni.

Pomáhat těm, kteří to potřebují, je určitě správné. Ale jak velké procento těch, kteří během posledního roku a půl dorazilo do Evropy z Blízkého východu či severní Afriky, sem skutečně přišlo kvůli obavám o svůj život a nikoliv kvůli lákavosti štědrého sociálního systému? Zvlášť nesmyslné pak je požadovat po všech členských zemích EU, aby si uprchlíky rozebraly na základě povinně stanovených kvót, když vysněným cílem cesty většiny z nich bylo Německo či jiná evropská země se štědrým sociálním systémem. Bylo proto dobře, že Slovensko, Maďarsko i Česká republika povinné kvóty odmítly a slovenský premiér Fico dokonce proti nim podal žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. A je faktem, že v současné době vrcholní bruselští politici ani německá kancléřka Merkelová již o povinných uprchlických kvótách příliš hlasitě nemluví.

Bylo by proto dobře, kdyby politici Visegrádské čtyřky i nadále zastávali v postojích k migrační krizi, ale i v dalších zásadních sporech s EU, jednotu a automaticky se nepodřizovali všemu, co se centrálně nařídí v Bruselu. Z tohoto důvodu je škoda, že slovenský prezident Kiska tuto jednotu kazí. Sice bude téměř jistě za své názory chválen jak v Bruselu, tak i ve většině domácích médií, obyvatelům střední Evropy však svými postoji slovenský prezident bohužel škodí.

Autor: Josef Nožička | neděle 16.10.2016 10:19 | karma článku: 47.14 | přečteno: 8816x

Další články blogera

Josef Nožička

Radar v Brdech nestojí, přesto nás žádné ruské, korejské ani íránské rakety neohrozily

Bylo zastavení výstavby amerického radaru v Brdech před 10 lety chybou, nebo naopak šlo ze strany bývalého amerického prezidenta Obamy o racionální rozhodnutí?

18.9.2019 v 18:15 | Karma článku: 36.42 | Přečteno: 1096 | Diskuse

Josef Nožička

Bjőrndalen bude trénovat čínské biatlonisty. Schytá to v Norsku tak, jako v Česku Jágr?

Za tři roky bude čínská metropole Peking hostit zimní olympijské hry. A nejlidnatější země světa dle všeho dělá vše pro to, aby uspěla jak na poli organizačním, tak i na poli sportovním.

16.9.2019 v 19:15 | Karma článku: 31.14 | Přečteno: 600 | Diskuse

Josef Nožička

Jak redaktor ČT „vtipně“ zamontoval ruské maršály i do sportovního přenosu

Proč se sportovní reportéři naší veřejnoprávní televize či někteří čeští novináři často a rádi navážejí do ruských sportovců?

10.9.2019 v 8:03 | Karma článku: 41.22 | Přečteno: 1825 | Diskuse

Josef Nožička

Lhal pan Bartík ve jménu pravdy a lásky?

Bývalý brněnský radní Svatopluk Bartík se dnes obrátil na své příznivce s prosbou o finanční pomoc. Hrozí totiž, že ho zveřejnění jeho výroku o údajné prezidentově rakovině může stát až 5 milionů korun.

4.9.2019 v 18:15 | Karma článku: 46.85 | Přečteno: 7007 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel P. Kopecký

Izraelský povolební rébus

Ve Státě Izrael se konaly druhé letošní předčasné volby. První skončily patem, druhé skončily patem na druhou. Premiér Netanjahu - podoben například svému českému protějšku - bojuje o dvojjediné: o veřejnou moc a vlastní svobodu.

20.9.2019 v 17:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Prezident republiky - pomohou mimozemšťané?

Pan prezident Zeman si stále častěji začíná sám sobě odporovat; zrazuje ho paměť, nějaké tělesné onemocnění nebo ještě něco jiného?

20.9.2019 v 17:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 | Diskuse

Dušan Póč

Čunka začínají mít dost už i jeho koaliční partneři

Na stranu těch, kteří se již několik měsíců neobávají veřejně oponovat politicko-mocenským choutkám hejtmana Jiřího Čunka, se začíná přidávat už také část krajské vlády. Dokonce i lidé z řad koaličních partnerů.

20.9.2019 v 14:05 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 214 |

Vladimír Kroupa

No, hezky to máte, hoši, ošéfovaný. Ale všeho do času…

Nebudu chodit okolo horké kaše – prezident Zeman mě naštval. Čím dál více se nás snaží přesvědčit o tom, že může vše. No, může hodně, ale vše opravdu ne...

20.9.2019 v 11:24 | Karma článku: 33.03 | Přečteno: 1928 | Diskuse

Martin Frélich

Fašizace opozice výrazně pokročila. Jde o přímé ohrožení základů demokratického státu.

Zkuste si přečíst další výroky v článku a zamyslet se nad tím, kdo a kde podobné výroky pronesl. Je to vlastně takový malý politický kvíz ze současného politického dění.

20.9.2019 v 10:46 | Karma článku: 19.13 | Přečteno: 1017 | Diskuse
Počet článků 1075 Celková karma 40.37 Průměrná čtenost 3221

Píši hlavně o politice, školství a sportu. Napsal jsem zde již přes tisíc článků, k tomu nesčetný počet příspěvků do diskusí...

 

Najdete na iDNES.cz