Nahrávka, na níž redaktor MF DNES Marek Přibil nabízí Andreji Babišovi otištění kompromitujících textů na některé politiky z ČSSD, vyvolala v médiích i na politické scéně velké pozdvižení.
Kauzou jsem se na blogu zabýval již ve svém předchozím článku a vyjádřil jsem v něm rozhořčení nad postojem vicepremiéra a faktického majitele společnosti MAFRA Andreje Babiše. Co se v kauze Přibil s odstupem necelých 3 dnů změnilo?
Andrej Babiš dále pokračuje v kličkování a mlžení. Byť pod tlakem některých událostí (kvůli nahrávce svolala část poslanců na středu mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny) si vicepremiér a ministr financí přece jen uniklou nahrávku, na níž je s redaktorem Přibilem zachycen, poslechl (ještě ve čtvrtek tvrdil, že ji neslyšel a ani slyšet nechce) a okomentoval ji slovy „„On mi tam něco podsouval, já jsme to kopal od sebe. Ten rozhovor byl nepříjemný, byla to provokace, teď už to vím.“
Nejspíš jen velmi naivní člověk by od Andreje Babiše očekával, že „přizná barvu“ a vyvodí z této kauzy důsledky. Ale od šéfredaktora MF DNES, tedy listu, jehož se celá kauza týká, bych přece jen očekával jasnější postoj a nikoliv jakési strkání hlavy do písku.
Zatímco téměř všechna média informují své čtenáře o kauze Přibil poměrně obsáhle, v samotné MF DNES se o ní píše velmi stroze: šéfredaktor Jaroslav Plesl pouze v pátek napsal čtenářům omluvný dopis, ve kterém odsoudil jednání dnes již bývalého redaktora Marka Přibila, v sobotním vydání se pak objevila pouze stručná zpráva o svolání výše zmíněné mimořádné schůze.
Ještě více alibisticky vyznělo vystoupení pana šéfredaktora Plesla v pátečním pořadu Události, komentáře na ČT24 (možno shlédnout na videu zde). Sice zde opakovaně počínání exredaktora Přibila odsoudil, ovšem ohledně samotného Andreje Babiše mluvil de facto jako o obětním beránkovi. Prohlásil například: „Je naprosto zjevné, že Babiš byl překvapen a snažil se moderátora krotit.“ A dušoval se, že Andrej Babiš do vydání MF DNES nijak nezasahuje – dohoda s ním je prý od začátku taková, že novináři mohou psát, co chtějí, jen nesmějí psát „kraviny.“
Nevím jak ostatní, ale já jsem při vyslechnutí zmíněné nahrávky takový pocit rozhodně neměl. Babiš zde totiž na Přibilovy nabídky ohledně otisknutí kompromitujících materiálů na ministra zdravotnictví Ludvíka nebo ministra vnitra Chovance odpovídá ve stylu „ Nechal bych to na příští rok“, „Je otázkou, jestli s tím raději nepočkat na parlamentní volby“ nebo „Škoda, že nejsou volby teďka.“
V případě, že je skutečně pravdou to, co tvrdí pan šéfredaktor Plesl, bych já naopak očekával od pana Babiše jasnou odpověď, že jeho média neslouží k očerňování politických konkurentů a že je pouze na vedoucích příslušných rubrik, co v novinách otisknou, a on se do toho plést nehodlá. Nikoliv to, že redaktorovi Přibilovi poradí, že bude vhodnější načasovat vydání příslušných textů až před parlamentními volbami…
Čtenářem MF DNES jsem již řadu let, u tohoto deníku se mi líbí především obsáhlé a ucelené zpravodajství nejenom z politiky, ale i ze sportu, z kultury či z oblasti školství. A v tomhle ohledu ji stále považuji za lepší než ostatní tištěná média, ať už jde o Hospodářské noviny, Lidové noviny či Deník, do kterých také občas nahlédnu. Ovšem v posledních 2 letech mi přišlo podezřelé, jak často vyšly na stránkách tohoto deníku obsáhlé reportáže či komentáře, které očerňovaly politiky z jiných stran poté, co se dostali do otevřeného sporu s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem (o jedné takové události jsem psal zde na blogu již před 2 lety a „shodou okolností“ se to týkalo právě pana redaktora Přibila…)
Pan šéfredaktor Plesl by se proto měl v kauze Přibil jasné distancovat nejenom od jednání bývalého redaktora MF DNES, ale zaujmout i rázný postoj k jednání jejího faktického majitele Andreje Babiše. V opačném případě lze totiž těžko i nadále věřit tvrzení, že MF DNES je naším nejčtenějším seriózním deníkem.
