Jak už asi všichni zaregistrovali, anglické město Manchester se stalo včera v noci terčem teroristického útoku, při kterém zahynulo nejméně 22 lidí.
K teroristickému útoku došlo po koncertu americké popové zpěvačky Adriany Grandeové a tento barbarský a odsouzeníhodný čin je o to hroznější, že mezi jeho mrtvými obětmi jsou i děti. Když člověk takovou zprávu zaslechne, tak mu najednou řada ostatních událostí, které u nás v nedávné době proběhly, připadá zcela malicherných a nepodstatných: ať už jde o nepříliš povedené vystoupení našich hokejistů na mistrovství světa, veřejné diskuse ohledně Cermatu a maturitních slohů nebo i o tom, zda Andrej Babiš má či nemá být v politice. A každý si nejspíš logicky klade otázku: jaká je pravděpodobnost toho, že k něčemu podobnému dojde někdy i u nás?
Samozřejmě, že k teroristickému činu může v dnešní době dojít kdekoliv na světě a stoprocentně mu nelze zabránit nikdy. Ovšem v porovnání s obdobím před 10 či více lety začíná četnost těchto útoků být hrozivá i v dosud „civilizované“ Evropě. Jen pro připomenutí: listopad 2015 v Paříži, březen 2016 v Bruselu, červenec roku 2016 v Nice či závěr téhož roku při vánočních trzích v Berlíně (zmínil jsem přitom pouze ty s největším počtem obětí). Letos byl zatím co do počtu obětí nejhorším útokem na našem kontinentu bombový útok v petrohradském metru, ke kterému došlo začátkem dubna.
Co bude dál a které evropské město bude na řadě příště, ptá se dnes asi každý Evropan. A především, jak na manchesterský teroristický útok zareagují vrcholní evropští politici? Uslyšíme opět jenom fráze typu, že se nenecháme zastrašit a dokonce nás něco takového sjednotí a posílí? Případně se zahalí Eiffelova věž, Braniborská brána a některé další významné objekty do britských barev, obětem zemřelých se vyjádří soustrast a to bude vše?
Nevím jak ostatním, ale mně po takové sérii útoků během posledního roku a půl přijde něco takové již trochu málo. V době psaní tohoto blogu ještě není známo, kdo byl pachatelem sebevražedného útoku v Manchesteru a teoreticky se může stát, že v tomto případě útočník výjimečně nic společného s islámskými radikály neměl. Ovšem s ohledem na předchozí teroristické útoky bych zkrátka očekával, že evropské politické špičky již dávno přehodnotí svůj vztah k migrační politice i svou vizi multikulturní Evropy…
