Proruští trollové versus statečný elf Kartous

Podle čeho se vlastně pozná troll? Je opravdu většina trollů na českých internetových diskusích proruských? Na tyto otázky jsem se pokusil odpovědět v mém dnešním blogu.

Při brouzdání internetem mě zaujal článek na iDNES s palcovým titulkem Elfové proti trollům. Skupina Čechů se pokouší potírat ničivý obsah internetu. Jako představitel skupiny „elfů“, neboli lidí, kteří se rozhodli pokusit se proti nekalým praktikám na internetu účinně bojovat, v něm vystupuje pan Bohumil Kartous, dosud spíše známý jako mediální expert na školství.

S pojmem troll se nejspíš setkal každý, kdo občas zabrousí do internetových diskusí. Tam je totiž prakticky na denním pořádku, že se názoroví oponenti navzájem obviňují z „trollování.“ Je ovšem otázkou, zda tomuto termínu všichni, jež ho ve svých příspěvcích používají, rozumějí. Případně, zda si ho všichni vykládají stejně.

Asi bych souhlasil s výkladem tohoto pojmu tak, jak je uvedený v první větě zmiňovaného článku na iDNES: tedy, že troll je ten, kdo zaplavuje internet dezinformacemi a urážkami. A takových lidí je bohužel zejména na internetových diskusích opravdu hodně, a ani některé diskuse pod zdejšími blogy nejsou v tomhle směru výjimkou. K běžným praktikám některých diskutérů patří například to, že když nedovedou autorovi článku nebo svému názorovému oponentovi v diskusi věcně argumentovat, uchýlí se například k narážkám na jeho vzhled, povolání, místo, kde dotyčný bydlí, atd. Případně svého protivníka onálepkují jako „komouše“, „milovníka starých pořádků“, „sluníčkáře“, „dobrosera“ nebo naopak „nácka.“ Nelze se proto některým blogerům tak moc divit, že diskuse pod svými články přestali otvírat, byť je to samozřejmě škoda…

Mnohem závažnější či nebezpečnější pak je, když někdo internet, zejména sociální sítě, zneužívá k šíření poplašných zpráv, případně k očerňování politiků či politických stran, kterým nefandí. V článku na iDNES Bohumil Kartous jako konkrétní příklad uvádí příspěvek na facebooku, který uráží prezidentského kandidáta Drahoše, exministra kultury Hermana, režiséra Hřebejka i filantropa maďarského původu Sorose. Následně je pak v článku uvedeno, že dle Kartouse jsou trollové „především proruští online aktivisté, kteří pomocí různých technik, vytvářením falešných profilů, tweetovacích farem a řetězových e-mailů šíří extremistické a protisystémové dezinformace.“ Na podporu tohoto tvrzení pak ještě uvádí, že „v Česku byla před prezidentskými volbami zcela zřetelná antikampaň proti Jiřímu Drahošovi ve prospěch proruského Miloše Zemana.“

Tak nevím. Mně spíše přišlo, že téměř všichni prezidentští kandidáti (vyjma pánů Hynka a Hanniga) vedli antikampaň vůči Zemanovi. Že člověk zejména na sociálních sítích během kampaně občas narazil na zprávy, šířící lži například o Jiřím Drahošovi nebo Michalu Horáčkovi, je samozřejmě pravdou. Ale byli v tomhle směru „svatí“ i všichni Zemanovi odpůrci? Proč pan Kartous v rámci objektivity nezmínil například i falešnou zprávu o tom, že Miloš Zeman má údajně rakovinu, kterou během prezidentské kampaně nechal na sociální síti zveřejnit jeden politik z hnutí Žít Brno?

Zkrátka, mám trochu obavy ohledně toho, zda elfové typu Bohumila Kartouse  budou při svém boji proti trollům měřit všem stejně, a kromě proruských trollů neujdou jejich pozornosti ani ti, kteří používají nefér praktiky například při obhajobě Evropské unie nebo migrantů z Blízkého východu. A když v článku mluví o tom, že elfové vystupují anonymně a k jejich metodám boje patří například to, že se pokouší pod falešnou identitou proniknout do nepřátelské skupiny, tak mám rovněž obavy, zda se tito elfové nedomnívají, že v rámci svého spravedlivého boje proti vesměs proruským trollům mohou úplně vše.