Štětina již nechce kandidovat za TOP 09. Bude v Bruselu o jednoho "žalobníčka" méně?

Už i europoslanec Jaromír Štětina se rozkmotřil s TOP 09 a v příštích evropských volbách za ni kandidovat nebude. Otázkou je, zda to pro tuto stranu bude zase tak velká škoda...

Europoslanec Jaromír Štětina již nechce v příštích volbách do Evropského parlamentu, které nás čekají v květnu příštího roku, kandidovat za stranu TOP 09. Jak je psáno například v článku zde na iDNES, důvodem Štětinova rozhodnutí je jeho nespokojenost se současným vedením strany v čele s předsedou Jiřím Pospíšilem. Tomu Štětina vyčítá údajný rozkol ve straně a připisuje mu zodpovědnost za špatné výsledky TOP 09 v posledních obecních a senátních volbách. 
Nemám příliš důvod hájit Jiřího Pospíšila, už proto, že TOP 09 nepatří ke stranám, kterým bych zrovna fandil (což ostatně z některých mých minulých blogů asi víte) - ať už v éře nového vedení nebo v dřívějších dobách, kdy tuto stranu řídili Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem (přesněji řečeno, Miroslav Kalousek ji řídil a Karel Schwarzenberg byl jejím předsedou). Ovšem přece jen mi od pana Štětiny přijde trochu laciné házet veškerou vinu za nepříliš radostné volební výsledky TOP 09 v letošních senátních i obecních volbách na nové vedení, které stojí v čele strany jen zhruba rok. Zvlášť když volební výsledky této strany mají sestupnou tendenci již minimálně 5 let.
Proto nad rozhodnutím pana  Štětiny nekandidovat v příštích evropských volbách za TOP 09 rozhodně slzy ronit nebudu - úplně nejlepší by asi bylo, kdyby Jaromír Štětina již nebyl v květnu příštího roku na kandidátce žádné politické strany. Tento člověk totiž dle mého názoru patří k těm europoslancům, kteří v Bruselu či Štrasburku "nekopou" za zájmy České republiky, ale naopak jí dost často škodí.  Příklady? V roce 2016 Jaromír Štětina hlasoval pro rezoluci Evropského parlamentu na zavedení povinných kvót pro členské státy EU při přerozdělování uprchlíků, proti kterým byli česká vláda, prezident i většina českých parlamentních stran.
Další příklad je velmi čerstvý: jak asi všichni vědí, tento týden se na půdě Evropského parlamentu projednával možný střet zájmu českého premiéra ohledně přidělování evropských dotací pro koncern Agrofert, který Andrej Babiš vlastnil a v únoru loňského roku ho převedl do svěřenského fondu. Europoslanec Štětina nejenom, že rezoluci podpořil, ale na Twitteru se následně také pochlubil informací, že se mu do textu rezoluce podařilo prosadit pozměňovací návrh o tom, že Babiš kromě Agrofertu vlastní i vlivná média v České republice (viz odkaz zde).
Jistě to kvůli této pasáži v diskusi od některých schytám a budu opět označen za "kobliháře" (byť jsem ANO 2011 v žádných volbách nevolil), ale můj postoj je následující: zrovna s vlastnictvím médií, prostřednictvím nichž je možno vést se svými konkurenty politický boj, mám ohledně Andreje Babiše problém i já. Ovšem jsem přesvědčen, že jde o interní záležitost České republiky a neměla by se tedy řešit v Bruselu. A zrovna tak jako bylo odporné za minulého režimu, když například někteří představitelé KSČ  v období Pražského jara jezdili žalovat do Moskvy nebo tam psali zvací dopisy, nelíbí se mi ani dnes, když se naše vnitřní problémy místo v Praze řeší v Bruselu či ve Štrasburku.
Ovšem že by pan europoslanec Štětina již svůj mandát neobhajoval, tomu příliš nevěřím. A ani jeho rozkmotření s TOP 09 nebude pro něho příliš velký problém: tento bývalý člen KSČ (a dnes o to nesmiřitelnější antikomunista) před TOP 09 kandidoval do Evropského parlamentu či do Senátu v barvách Strany zelených či STAN (vždy jako nestraník). Věřím proto tomu, že i v následujících evropských volbách se jistě najde vhodná strana, která tomuto "politickému turistovi" místo na kandidátce poskytne.