Jak uliční výbor ocenil občanskou statečnost své místopředsedkyně Marie

Uliční výbor, bedlivě strážící čistotu a slušnost na internetových diskusích na iFčil, se mimořádně sešel na svém zasedání již 2. ledna. Zasedání svolal jeho předseda Radek, působící momentálně v exilu, z toho důvodu, že se mu nelíbilo, jaké praktiky na iFčil panují. A tak se všichni sešli v jedné nejmenované jihočeské restauraci, kde je obsluhovala s nimi spřízněná servírka Leona. V červenobílém dresu fotbalové Slavie, který dostala k Vánocům od svého švagra, jí to dnes obzvlášť slušelo.

Předseda si hned po objednání nápojů vzal úvodní slovo: "Jsem hořce rozladěn tím, jaké poměry na stále probabišovském iFčil panují. Sice jsme se konečně zbavili toho proruského kolaboranta z Ostravy, ale někteří další, včetně některých učitelů, jdou v jeho šlépějích. Nejenom, že nechválí Fialův kabinet coby naši bezkonkurenčně nejlepší vládu od sametové revoluce, ale dokonce souhlasí se startem ruských sportovců na olympiádě v Paříži a pouštějí si doma Nohavicovu hudbu."
"Je to skutečně k vzteku," přitakala mu místopředsedkyně Marie. "Tolik se snažím v diskusích upozorňovat na jejich nepravosti , často už v půl čtvrté ráno, kdy se budím hrůzou z toho, co se zase na blozích iFčil dočtu, ale plody to stále nenese. Administrace není schopná proti nim rázného zákroku!"
"A co víc," ozval se cyklista a cestoval Tomáš, "dokonce je poměrně často poutá na titulku. Tedy, ne že bych na rozdíl od některých jiných snad sledoval, kdo na ní je, ale podle té zcela nezasloužené výše karmy to lze v jejich případě snadno uhádnout."
"A dokonce jsou takoví, co jim na diskusích pochlebují a navíc jim občas dají i nějaké to plus," odvětil předseda Radek. "To se já pak mohu třeba umínusovat, ale bez podpory vás ostatních to sám nevytrhnu," podíval se trochu vyčítavě na ostatní Radek.

Po chvilce mlčení si vzala slovo místopředsedkyně Marie: "Víš Radku, to plusování a mínusování, případně pak nahlašování administraci, je trochu slabou zbraní. Já jsem přišla na to, jak na ně použít silnější kalibr."
"No máš vcelku pravdu, Marie," odvětil jí kostymér Marek. "Já třeba plusuji velmi pilně, ale s mínusováním mám určitý morální problém - zvlášť, když už se teď dá zase zjistit, kdo ten mínus udělil..."
"Já sice s něčím takovým problém nemám, ale rád si od Marie poslechnu, jak náš každodenní boj zefektivnit", zareagoval v zeleném nátělníku již trochu podřimující senior Zdeněk.
"Tak mě dobře poslouchejte. Když jsem na Silvestra v jedné diskusi vyjádřila radost nad tím, jak námi dodané zbraně Ukrajině zabily některé ruské civilisty, tak mi jeden z našich diskusních nepřátel oponoval. Prvně jsem si řekla, že ho ihned nahlásím, ale pak jsem si to rozmyslela."
"Proboha, proč ne?" zakroutil hlavou nechápavě Radek. "Že ty jsi nebyla na toho Silvestra úplně při smyslech? Za to by mu přece i ta neobjektivní probabišovská administrace musela dát ban! " 
"Možná ano, ale já jsem přišla na něco lepšího," pochválila se Marie. " Místo nahlášení jsem dnes ráno napsala oznamující článek o proruském propagandistovi, šířícím zde prokremelské lži." Načež rozdala všem členům uličního výboru papír s vytištěným textem svého oznamujícího blogu.

Po jeho přečtení se jí od všech členů uličního výboru dostalo zasloužených pochval.
"Dobře napsáno, Marie. Ostatně, takových jako on je tu nepochybně mnohem víc", pochválil ji například kostymér Marek.
"Přesně tak," přidal se Tomáš, objednávaje u Leony na oslavu flašku šampaňského. "A každý, kdo bude tvůj počin zlehčovat, je nepochybně proruským propagandistou či dezolátem také."    
"Naprostý souhlas," konstatoval na závěr předseda Radek. "Udávat se sice nemá, ale oznamovat se takové věci musí. Tak na slávu hrdinného činu naší Marie!"