Proč nemohou být Chovanec, Dienstbier a Zaorálek odborníky

Prezident republiky Miloš Zeman včera konkrétněji specifikoval, ke kterým uchazečům o ministerský post v Sobotkově vládě má výhrady a které tedy „nepovažuje za odborníky.“ Nejmenoval sice nikoho konkrétně, ale z jeho projevu bylo zřejmé, že mezi ty, s kterými má největší problém, patří Milan Chovanec, Jiří Dienstbier i Lubomír Zaorálek.

Na Chovancovi mu vadí, že svého bakalářského titulu dosáhl na plzeňských právech a navíc (jak je na této škole obvyklé) za nezvykle rychlou dobu. Titul z právnické fakulty v Plzni skutečně není nic, čím by se v dnešní době někdo honosil. Ovšem na to lze současnému prezidentovi snadno říct, že on sám přivedl do své vlády v letech 1998-2002 Stanislava Grosse (shodou okolností na stejný post, o nějž se dnes uchází Chovanec), který v té době neměl žádný vysokoškolský titul. A také je možné v této souvislosti argumentovat tím, že jeho současný ředitel hradního protokolu Forejt (v rámci objektivity nutno dodat, že jej Zeman zdědil po svém předchůdci Klausovi) žádnou vysokou školu nedostudoval. Forejtova pozice přitom vysokoškolské vzdělání přímo vyžaduje.

Kandidátovi na ministra pro legislativní radu vlády Jiřímu Dienstbierovi prezident vyčítá, že má být lídrem ČSSD pro květnové volby do Evropského parlamentu a tím pádem se nebude moci naplno věnovat své práci ve vládě. ČSSD však prohlásila, že Dienstbier lídrem její eurokandidátky nebude. A především je třeba se ptát, proč Zemanovi nevadilo, když se na podzim na úkor svých povinností ve vládě věnovali volební kampani někteří ministři Rusnokovy vlády.

Kandidáta na ministra zahraničí lze zase dát do souvislosti s včerejšími prezidentovými slovy o tom, že v některých oborech se automaticky předpokládá publikační činnost a u některých kandidátů žádnou nezaznamenal (to se samozřejmě nemusí týkat jen Zaorálka).  Je ovšem opravdu publikační činnost tak nezbytně nutná pro to, aby se uchazeč stal dobrým ministrem? I tady by mě zajímalo, zda například všichni ministři Rusnokovy vlády, kterou Zeman jako prezident před půl rokem jmenoval, ji skutečně měli. Neříkám tím, že tato  úřednická vláda je tak špatná, jak tvrdí někteří její permanentní kritici v médiích. Ve většině případů mi přijdou její ministři lepší než jejich předchůdci z Nečasovo-Kalouskovy vlády – minimálně o ministrech Tomanovi, Kohoutovi a Pecinovi to lze říci stoprocentně. Ovšem budoucí vládu společně sestavují zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL a tak je především na jejich zodpovědnosti, koho do ní nominují. Prezident samozřejmě může mít k některým jménům výhrady, ale v tom případě by k nim měl přidat i přesvědčivé argumenty.

Z výše uvedeného však spíše vyplývá, že Chovanec není dle Zemana odborníkem proto, že novinářům vyzradil říjnovou utajovanou schůzku v Lánech. Dienstbier proto, že jako jeho protikandidát v prezidentské volbě na Zemana během kampaně poměrně ostře útočil a před druhým kolem jej nepodpořil. A Zaorálek proto, že Zemana nevolil již v prezidentských volbách v roce 2003 a je navíc Zemanovým stálým kritikem.