Kalouskovy obstrukce – dělat to někdo jiný, to by bylo řevu!

Když nebude po našem, klidně budeme blokovat přijetí služebního zákona třeba až do dalších voleb, prohlásili po včerejším jednání Poslanecké sněmovny předsedové poslaneckých klubů TOP 09 a ODS, kterými jsou Miroslav Kalousek a Zbyněk Stanjura.

Přestože tyto dvě opoziční strany disponují ve Sněmovně pouhými 42 mandáty ze 200, podařit se jim to prý může. Využijí totiž toho, že schválit zákon ve třetím čtení je podle aktuálního jednacího řádu možné pouze ve středu a v pátek v době od 9 do 14 hodin. Sněmovna se sice může usnést, že bude možné hlasovat i mimo tuto stanovenou dobu a v minulosti toho bylo v řadě případů i mnohokrát využito. Jenže i zde je fígl v tom, že při vetování 2 poslaneckých klubů je možné takové usnesení zablokovat. A TOP 09 i ODS toho dle všeho chtějí využít.

Co k tomu říct? Zákon tím sice dvě naše největší pravicové strany (to slovo pravicové je tam možná s otazníkem) neporušují. Je ale v pořádku, když takovýmto způsobem budou blokovat hlasování řádně zvoleného poslaneckého sboru strany, které o sobě tvrdí, že jsou demokratické a jedna z nich to dokonce má výslovně uvedeno ve svém názvu? Je opravdu důstojné v případě potřeby plácat 5 hodin do sněmovního mikrofonu nesmysly, v čemž budou zajisté vynikat především pánové Kalousek s Gazdíkem a jejich stranický kolega Korte do toho dost možná přidá i nějaký ten zpěv? Jako kabaret to sice nebude špatné, ale myslím si, že všeho moc škodí a kvůli tomu většina voličů své zástupce určitě nevolila…

Velmi mě proto překvapilo, že jsem v dnešních novinách (konkrétně v MF DNES a v Lidových novinách) našel jen stručné články, referující o včerejším parlamentním dění. A ani v rubrice Názory jsem nenašel žádnou kritiku Kalouskových a Stanjurových praktik. Když si vybavím, jak ostře byla v těchto denících kritizována v minulém volebním období opozice, když ve Sněmovně uplatňovala obstrukční taktiku, tak nad tím prostě kroutím hlavou. Zejména to bylo v době, kdy byl schvalován zákon o církevních restitucích.

Přitom paralela mezi tímto zákonem a zákonem o státní službě je tam dle mého názoru dost velká. Kalousek tvrdí, že není třeba zákon o státní službě přijmout co nejrychleji a je naopak potřebné, aby byl co nejkvalitnější a aby se něm shodla jak vládní koalice, tak i opozice. Ale stejné to přece bylo i v případě zákona o církevních restitucích – většina tehdejších opozičních politiků uznávala, že přijetí takového zákona nutné je, byla však proti tomu, aby byl zákon ušit horkou jehlou a se spoustou nedostatků. Což se bohužel také stalo a důsledky toho názorně vidíme dnes: v zákoně není jasně stanoveno, které nemovitosti zákonu podléhají, úředníci z pozemkového fondu to v řadě případů nestíhají v zákonem stanovené lhůtě posoudit a církevní představitelé to pak v médiích kritizují.

Poslanci ČSSD a KSČM při projednávání církevního zákona také ve Sněmovně řečnili nesmyslně dlouho, ovšem na rozdíl od Kalouska a spol. neblokovali to, aby bylo o zákonu možné hlasovat i mimo dobu, stanovenou jednacím řádem – jak známo, církevní restituce byly odhlasovány v roce 2012 v pozdních nočních hodinách. Hlasovalo pro ně tenkrát pouhých 102 poslanců, mezi nimi i tři, kteří do Sněmovny tenkrát narychlo přišli za rebely Fuksu, Tluchoře a Šnajdra, přičemž jeden z těchto náhradníků (poslanec ODS Pekárek) byl v době hlasování již odsouzený za korupční jednání…

Tak se proto ptám: když tenkrát pánové Steigerwald, Zvěřina, Kamberský a další političtí komentátoři  tak ostře kritizovali obstrukční chování poslanců ČSSD a KSČM a mluvili o nerespektování vůle voličů, proč tak nečiní i dnes v reakci na jednání pánů Kalouska a Stanjury?