Trestný čin hanobení prezidenta je nesmysl, trenky na Bílý dům by však někdo těžko pověsil

Velkou odezvu vyvolal včera v médiích i zde na blozích iDnes záměr skupiny poslanců vrátit do trestního zákoníku trestní čin hanobení prezidenta republiky. V případě jeho naplnění by dotyčnému hrozil až jeden rok vězení.

V návrhu, který předložil poslanec KSČM Ondráček a podepsalo se pod něj dalších 63 poslanců (z KSČM, ČSSD, ANO a Úsvitu), je konkrétně uvedena pasáž: „Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci,“ (viz odkaz zde).

Ačkoliv je mi mými věrnými názorovými oponenty v diskusích občas předhazováno, že jsem nekritickým a tvrdošíjným zastáncem současného prezidenta Miloše Zemana (což si mimochodem nemyslím), se zmiňovaným návrhem nesouhlasím. Že je u nás určitá skupina lidí, která se ani po 3 a půl letech nesmířila s tím, že v přímé prezidentské volbě zvítězil Miloš Zeman a nikoliv jejich favorit Karel Schwarzenberg, je pravdou.  A část z nich si žádné servítky nebere a jejich veřejné projevy na adresu současné hlavy státu jsou dost často za hranicí slušnosti. Ale vyřešil by to chystaný zákon?

Myslím si, že ne. Docela totiž věřím i tomu, že někteří političtí aktivisté nebo politici, kteří momentálně nejsou „in“, by se kvůli svému zviditelnění předháněli v tom, kdo z nich zákon nejdříve poruší, bude kvůli němu souzen a stane se tak z něj „národní mučedník.“ Také by mohlo hrozit, že zákon bude zneužit i v takových případech, kdy třeba někdo bude rozesílat přes sociální sítě o prezidentovi trochu drsnější vtípek. Ne, opravdu nejsme Turecko nebo KLDR, abychom tyhle věci trestali takto represívně. Což ovšem ale na druhou stranu neznamená, že bychom měli zcela rezignovat i na projevy, které jsou již za hranou demokracie a které ohrožují práva druhých.

Uvedu dva konkrétní příklady. Jak si jistě téměř všichni pamatují, před 2 lety došlo 17. listopadu na pražském Albertově k mohutným protestům proti českému prezidentovi, které vyvrcholily házením vajíček a rajčat. Vyšetřování tohoto incidentu není stále po 2 letech uzavřeno.  Jistému pánovi z Kladna kvůli tomu hrozí trestní stíhání a v mnohých médiích je kvůli tomu patřičně „oslavován.“ Ne, nemyslím si ani v tomto případě, že by vrhači vajec měli být posíláni do vězení.  Ale na druhou stranu jsem považoval za absurdní, když úředníci z městské části Praha 2 původně šetření tohoto incidentu uzavřeli s tím, že ani nedošlo k přestupku.

Chápu, že současný prezident některými ne zrovna uváženými výroky mnoho lidí štve, ale protest proti němu se dá vyjádřit i jinak než házením vajec nebo rajčat. Na Albertov navíc kromě Zemanových odpůrců tenkrát jistě přišla i řada lidí, která si chtěla připomenout výročí 17. listopadu 1939 i 1989 a vyslechnout si projevy českého prezidenta i některých dalších státníků.

Další případ, který považuji za hranou, je známá kauza vyvěšení červených trenek „uměleckou“ skupinou Ztohoven z loňského roku.  Tohle je už závažnější věc než házení vajec – došlo zde ke krádeži prezidentské standardy, poškození cizího majetku a v důsledku hrdinného činu těchto recesistů je navíc nyní každý návštěvník Pražského hradu nucen před vstupem do jeho areálu podstoupit osobní prohlídku. Proto moc nechápu, proč tolik lidí čin skupiny Ztohoven obhajuje a to, že jim za jejich „umělecký projev“ nyní hrozí trest, označuje za totalitní projev, srovnatelný s praktikami komunistických či jiných diktatur. Dovede si mimochodem někdo z těchto obhájců Ztohoven představit, jak by asi dopadl ten, kdo by se pokusil ve Washingtonu ukrást americkou vlajku ze střechy Bílého domu a místo ní tam vyvěsit symbol, narážející na Baracka Obamu či Donalda Trumpa?