Ach, ti moderátoři (aneb mé pocity ze sledování speciálních Událostí na ČT24)

Česká televize nepochybně zaslouží pochvalu za to, jak podrobně své diváky informuje o důležitých věcech, souvisejících se současnou pandemií COVID-19. Je jenom škoda, když tento nesporně dobrý počin občas kazí její moderátoři.

V reakci na to, že česká vláda v úterý představila plán pozvolného uvolňování restriktivních opatření, přijatých kvůli pandemii koronaviru, přichystala naše veřejnoprávní televize den poté svým divákům tradiční pořad Události, komentáře na programu ČT24 ve speciálním rozsahu. Místo obvyklého jednohodinového času byla tentokrát délka pořadu více než tříhodinová a byla rozdělena do čtyř tematických částí (pořad je možno zhlédnout na webu České televize zde).

Jakožto středoškolský učitel jsem byl nejvíce zvědavý na první část, věnovanou školství. Kromě ministra Roberta Plagy byli hosty moderátorky Světlany Witowské předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, Luboš Zajíc z Asociace ředitelů základních škol a vzdělávací expert Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. U pana Kartouse, často zvaného do diskusních debat o školství nejenom na ČT, jsem dosud nepochopil, proč je zrovna on považovaný za vzdělávacího odborníka, ale faktem je, že včera mluvil poměrně racionálně.

Co mi naopak nepřišlo vždy úplně racionální, byly některé dotazy moderátorky Witowské k jejím hostům. Platí to zejména o její otázce na ministra Plagu ohledně toho, proč v současné době nenařídí všem učitelům, aby žáky neznámkovali, neprobírali novou látku, ale jenom opakovali a soustředili se na stěžejní předměty. Narážela tím na stížnosti některých rodičů ohledně toho, že učitelé toho údajně nakládají v rámci online výuky na bedra žáků příliš a přetěžují jak je, tak i jejich rodiče.  

Nad naivitou tohoto dotazu jsem se musel pousmát. Vzhledem k tomu, že školy u nás mají jistý stupeň autonomie, nemůže ani ministr školství centrálně určovat, kolik přesně toho má jednotlivý učitel probrat či zopakovat. Zvlášť, když se to liší škola od školy a předmět od předmětu. V některých předmětech opravdu není moc smysluplné probírat distanční formou novou látku, téměř nemožné je to zejména v praktických předmětech a laboratorních cvičeních na středních školách, když žáci nemají doma potřebné přístrojové vybavení. Ovšem tam, kde to s pomocí učebních materiálů v digitální podobě či díky online výuce přes aplikace jako Teams či Google Classroom možné je, tak proč by učitelé povinně museli s žáky jenom opakovat? Zvlášť, když vyjma žáků prvního stupně základních škol a závěrečných ročníků středních škol bude s největší pravděpodobností distanční výuka trvat děle než tři měsíce?

A pokud mají rodiče pocit, že někteří učitelé toho i přes všeobecná doporučení zadávají žákům příliš, pak se mají obrátit na ředitele příslušné školy nebo přímo na konkrétního učitele, ale nikoliv vyžadovat jakýsi centrální zásah (v tomto duchu ostatně odpověděl i ministr Plaga). Zrovna tak, jako ředitelé škol mohou jako jediní eventuálně rozhodnout o tom, na které předměty je třeba se při současném způsobu výuky soustředit více, které omezit a které případně úplně vypustit.

Druhou částí včerejších Událostí Speciál byl zhruba půlhodinový rozhovor moderátora Martina Řezníčka s premiérem Andrejem Babišem. A zatímco Světlaně Witowské toho kromě výše zmíněného až tak moc vytknout nelze, u Martina Řezníčka bylo včera těch přešlapů mnohem více. O jeho dotazu na premiéra, proč se málo objevuje na tiskových konferencích vlády (zatímco ještě nedávno mu bylo naopak vytýkáno, že v médiích vystupuje až příliš často a snaží se tak současnou krizi zneužívat k zisku politických bodů) či o tom, zda jako někteří jiní miliardáři i on finančně pomáhá při boji s koronavirem, psal již mimo jiné kolega Jan Bartoň ve svém dnešním blogu. Já bych k tomu přidal ještě jednu „perlu“ pana Řezníčka.

Když se premiéra zeptal, zda bude vláda v souvislosti s ekonomickou krizí, která kvůli pandemii COVID-19 nepochybně nastane, škrtat v některých investicích, dostalo se mu odpovědi, že se například ve spolupráci s resortem obrany přehodnotil požadavek na nákup vozidel BVP za zhruba 50 miliard korun. Na což moderátor Řezníček reagoval starostlivým dotazem: „A už jste to komunikovali s někým ze Severoatlantické aliance?“

Starost pana Řezníčka o dodržování našich závazků vůči NATO mi v dnešní době přišla vskutku dojemná. V časech, kdy v důsledku restriktivních opatření, přijatých kvůli boji s koronavirem, bude většina zemí světa, členské státy NATO nevyjímaje, řešit především to, jak pomoci krachujícím firmám, lidem, kteří přijdou o práci, či to, jak navýšit objem prostředků do zdravotnictví, je opravdu pro někoho enormně důležité, kolik peněz půjde zrovna na armádu? Nebo je snad pan Řezníček přesvědčen o tom, že nám například kvůli odstranění Koněvovy sochy na Praze 6 aktuálně hrozí vypovězení války Ruskem?

P. S. Středeční Události, komentáře Speciál měly ještě další dva díly, věnované zdravotnictví a ekonomice. Ty už jsem však nesledoval, neboť jsem se cítil dostatečně poučen a vzdělán již z těch prvních dvou…