To je oblíbený argumentační omyl těch sociálních inženýrů. 

Neumí zajistit kvalitu, tak se snaží nahradit ji zglajchšaltovanou kvantitou.

Kromě toho zmiňovaný pan Feřtek je všechno jen ne odborník ve vzdělávání.

Víte, proč je dost kadeřnic a málo obráběčů kovů? Protože kadeřnice k tomu, aby se naučila kadeřit, potřebuje nástroje za pár desetikorun a několik hlav, na kterých se to naučí. Zatímco obráběč kovů potřebuje soustruh na půl miliónu a může ho i poškodit, než se tu práci naučí. Zatímco mistrová odborného výcviku snadno dohlédne na pět kadeřnic, mistr od obraběčů kovů nemusí mít k dispozici ani ten soustruh. Prostě ty obory jsou drahé a firmy se učňů zbavily, protože s nimi měly jen náklady.

S tím nelze než souhlasit.

O tomto se mluvilo už před 15 lety, kdy jsem vycházel z devítky - že je inflace středního vzdělání, přibývá maturantů a není pro ně odpovídající práce. Fungovala i propaganda, kdy se spolužačka se slušnými známkami (průměr 1,6) rozhodla jít na učební obor a kdekdo jí to rozmlouval, že je to na ni škoda. A tehdy ještě také platilo, že kdo měl na vysvědčení čtverky, tak na střední školu nešel, dnes to tak asi není.

váš problém je ve způsobu "socialistického" myšlení, že když někdo vystuduje určitou školu, má najít zaměstnání odpovídající zaměření škole a maturitě. Jenže - jaká je "odpovídající práce" maturanta? Proč by nemohla mít maturitu prodavačka? Vzdělání totiž není pouze příprava na budoucí povolání - to v dnešní době většina lidí během života změní...znám absolventa VŠ, který se dnes živí jako truhlář - z vlastní vůle, protože ho to baví. A naopak - původně vyučenou prodavačku )které se v 15 už nechtělo učit a šprtat), která se ve 30 rozhodla studovat a dnes končí VŠ... Vzdělání je šancí na lepší život (pozor - nikoliv lepší zaměstnání) pro každého