Maturita je - tedy říkalo se, že je to zkouška dospělosti.. vzpomínám si, jak jsme premiantku třídy museli jet hledat do města, protože neunesla ten tlak - naštěstí jsme ji našli a odmaturovala s vyznamenáním... vím, že to nesvědčí o její psychické odolnosti, ale - už je to asi možná 10 let nebo více? - nevím... každopádně absolvovala VŠ a učí na integrované škole a je oblíbenou učitelkou...

Po celou dobu, co jsem bývala u maturit, jsem měla dost času přemýšlet, co by se v tom dalo vylepšit...

Nakonec mi přišlo, že maturita je vlastně hodně nespravedlivá záležitost...

Stačí nemít v ten den "svůj den". Stačí mít štěstí a i když se jedná o žáka, který defakto snad školu ani neměl navštěvovat, protože jak se zvětšovala nouze o žáky, tak se bohužel stalo, že na školu byli přijímáni žáci, kteří by dříve měli problém i získat výuční list - no, tak když takový žák měl štígro, tak náhle triumfoval nebo se třeba nestačil divit jak je nejspíš fakt geniální...

Prostě mi přijde, že ke zlepšení by jistě přispělo, pokud by studovali jen aspoň trochu studijní typy a aby se přestalo s tím nesmyslem, že kdo nemá školu, je vlastně mimo hru...

Přišlo by mi lepší, kdyby se ty nestudijní typy netrápily na gymnáziích, ale že by byly školy víc jako učňáky tj s praxí, kde by se formou přednášek, kurzů učilo to, co by sami studenti cítili, že potřebují k výkonu práce znát. Byly by tam možnosti výměnných pobytů se školami v zahraničí...

Vysokých škol by nebylo moc, protože těch studijních typů, kteří mají radost pronikat do tajů různých problematik v teoretické rovině fakt moc není

Pak by možná pomohlo věci, pokud by to, že žák dojde k maturitě tj že nepropadl, tak by to mělo znamenat, že maturita už je jen příjemným dovršením jeho studia a součástí hodnocení u maturity by měly být body nasbírané v průběhu studia a při maturitě by získal určité body navíc nebo také moc ne... prostě by nerozhodovalo, jestli zrovna nemá den, jestli má trému nebo si vybral otázku, kterou se prostě nenaučil...

Dobrý den,

také naprosto souhlasím. Vždycky je lepší vést děti k tomu, že píle se vyplácí, než k tomu, že tohle se dělat nemusí. A také souhlasím s názorem, že i jaderný fyzik se může umět vyjadřovat hezky česky jako moderátor, stejně jako může mít moderátor alespoň základní znalost matematiky. A co se té individuality týče, od toho snad máme různá zaměření středních škol. Já si vybral školu dopravní a ne gympl prostě proto, že jsem měl raději kamiony, než přírodu. Za mě palec nahoru.

Děkuji a samozřejmě souhlasím.

S Vašimi názory souhlasím, jen bych dodal

- my na sklonku života "závidíme" mladým dnešní možnosti vzdělanosti - počínaje jazyky

- matematika není o kupeckých počtech, deset, deka, dvacet deka ... ale naučí myslet, už takové "trojúhelníky" na začátku ...

U nás v hotelu pracoval několik týdnů absolvent MFF UK. Musel odejít, nedokázal správně spočítat tržbu.

Pokud ovšem budou jednotné přijímací zkoušky, pak na některých školách, musí být kritérium pro přijetí na velmi nízké úrovni.

Pokud jde o povinné maturity, sice s Vámi souhlasím v tom, že i právník může prokázat určité znalosti z matematiky, ale proč? Vždyť se k přijímacím zkouškám na VŠ bude muset učit předměty jako např. dějepis a ZSV. Budoucí lékař zase spíše využije chemii a biologii. Takto necitlivé nastaveni maturity zapříčinì akorát to, že se studenti budou muset učit více látky a to může zapříčinit horší výsledky, a to jak maturitních zkoušek, tak i přijímacích zkoušek

Matematika učí myslet, podle mne by se mohly učit i základy logiky ale to už bychom chtěli moc.

Víte, jak se řiká někomu, kdo působí 20 let na jedné pozici? Že má jednoroční zkušenost, kterou zopakoval 20x. Tolik k odbornosti někteŕych lidí.

Mám tomu rozumět, že glorifikujete fluktuanty a zneuznáváte praxi?

Souhlasím s vámi téměř bez výhrad. Ano, jednotné maturity jsou testem, jestli mají maturující alespoň jakousi úroveň znalostí, na specializaci mají jednak čas dále,jednak lze předpokládat, že své talenty už rozvíjejí.

Jednotné přijímačky asi neškodí.

A rozhodně ani jedno ani druhé není schopno potlačit individualitu. Jsou to prostě jakési "uzly" na vzdělávací (celoživitní) cestě. A mezi nimi je spousta času a prostoru a možností k hledání cest, aktivit, prožitků.

...

Jen nám ta dítka musí vstát od počítačů alespoň občas. Ale to už je zase jiný příběh.

Děkuji a souhlasím.

Já s Vámi, pane Nožičko, jako pedagog i jako matka dvou generací dětí, naprosto souhlasím. Souzím s Vámi jak v názoru na inkluzi (mám spoustu přátel s dětmi s různými formami postižení, především PAS a vím, že většina z nich inkluzi očekává s obavami a děsí se toho, že by měly být zrušeny praktické školy, kde jsou výchova i výuka ušity jejich dětem na míru a jejich děti nejsou denodenně srovnávány a nečnívá jejich "jinakost"), tak v názoru na jednotné přijímačky a maturity a potažmo nutnosti nastavit síta a zvýšit úroveň celého systému. Myslím si totiž, že není nic špatného, když se jaderný fyzik bude schopen vyjadřovat správně česky a člověk vyučený nenaletí různým nabídkám půjček či, slovy si klasika, přečte Vergilia v originále. Myslím si ale, že by jednotným přijímačkám a maturitám měla být uzpůsobena výuka na základní škole, kde by děti měly mít k potencionálně maturitním předmětům vztah a dostatečný základ (a jsme zpátky u inkluze, která toto, dle mého názoru, není schopna umožnit).

Souhlasím s Vámi ve všem, včetně posledního odstavce.

Pane Nožičko a další,

co spatřujete v jednotných přijímačkách na střední školy a jednotné maturitě samospasitelnost, pak jste vážení v omylu. Ono půjde o to, jak nasadit všem adeptům ze základní školy, tak ze střední, už poměrně složitou matematiku a deskriptivu. Samozřejmě, že všichni mají zvládnout určité penzum učiva. Ale jen skutečně dobří v matematické úvaze i za pomocí pilného studia mohou dále vyniknout. Ostatní takové nadání ani nenadřou učením, a jen chvilkově může dojít ke zlepšení vnímavosti matematických formulí. O to se musí zasloužit učitelé a bude to asi ořech, protože vnímavost žáků má velkou amplitudu chápání. Prvně musíme mít na to kantory samé, takže nějaká překotnost je zase jen výbuch do tmy.

My bychom se měli zaměřit a vypíchnout u každého jeho přednosti - nadání k něčemu a poměřit jeho píli, zájem k nějakému oboru a tam ho směrovat. To je to, co zde chybí. Jestliže budeme nasazovat vysoké srovnávací měřítko, pak ministerští sice budou mít spoustu tabulek k analýze, ale žákovi a absolventovi to neprospěje a společnosti jakbysmet!

To dokáže jen společnost, která násilím neupřednostňuje jen jeden způsob vzdělávání.

Nechápu dvě věci:

1) co se vám líbí na článcích paní Šichtařové :-)

2) Píšete: "To však přece neznamená, že kdo chce odmaturovat z češtiny, musí ji umět stejně dobře jakou budoucí televizní moderátor nebo novinář, a kdo chce odmaturovat z matematiky, musí být schopen spočítat toho tolik jako budoucí jaderný fyzik nebo strojní inženýr." Myslíte to tak, že si někdo před maturitou řekne: "matematiku nebudu potřebovat, stačí mi z ní odmaturovat za 4"? Protože pokud by z ní chtěl odmaturovat za 1-2, tak MUSÍ mít stejné znalosti jako ten, který ji potřebovat bude. :-)

A proto pak mají vysoké školy svoje přijímací řízení, aby si vybraly adepty vhodné k další odborné dráze. Maturita by ovšem měla být solidní zkouškou všeobecných znalostí.

Mimochodem - kdysi jsem chtěla maturovat z matematiky, protože jsem se hlásila na humanitní školu a špatná známka z počtů by mě tolik nebolela. Jenže naše profesorka dostala takový záchvat smíchu, že jsem na to rychle zapomněla.

Maturitu vnímám jako osvědčení o znalosti na určité úrovni, která je daná společenským konsensem. Ačkoliv je nutnou povinností k přihlášce na VŠ, nadále nerozlišujeme způsob jejího nabytí. Je rozdíl mezi získáním maturity na školách gymnaziálního typu a škol odborných, praktických. Tím se hodnota maturity dle mého názoru devalvuje a jednotné maturity mohou tento problém napravit. S panem Nožičkou v tomto tématu souhlasím a považuji tuto polemiku s broučkem pytlíčkem za užitečnou.

Děkuji.