Snad by neškodilo kdybyste trochu upřesnil, co si vůbec pod pojmem "rozdělená společnost" představujete. To, že se ve skupině lidí vyskytnout protikladné nebo nesouměřitelné názory, považuji za normální věc (nemluvě o mnohamiliónové skupině lidí). Chtělo by to tedy nějak vyznačit rozdíl mezi rozdělenou a nerozdělenou společností.

Jinak, líbí se mi Vaše "nestrannost a objektivita" v hodnocení problému, za jehož osu jste zvolil Zemana: Zemanovi, kriticky uznáváte, se příliš nedaří spojovat společnost, někdy je zbytečně moc agresivní a kritiku si zaslouží. Zatímco názoroví oponenti se dopouštějí obviňováním z velezrady a vlastizrady, označují jeho voliče za hlupáky se sklony k totalitarismu a nízkým vkusem. No, to je skutečně objektivní protiklad proti pokleskům Zemana, kterému se něco trochu nedaří a je občas zbytečně agresivní, pokud mu lze tedy něco vytknout. Možná byste měl taky zmínit, jestli se nějakého toho drobného faux pas nedopouštějí taky Zemanovi příznivci, o jejichž případných přešlapech se vůbec nezmiňujete....

Pokud by to rozdělení opravdu spočívalo jen v tom, že jeden si přeje dobré vztahy s Čínou a druhý ne, jeden je pro přijímání migrantů a druhý nikoliv, jeden je pro EET a druhý ne, tak bych to za zcela normální věc považoval i já. Ale už ne za úplně normální považuji to, když jeden vyřadí ze svých přátel druhého kvůli tomu, koho v prezidentských či parlamentních volbách volil, když se kvůli tomu jeden kolega v práci přestane bavit s druhým, atd. (Mně se tedy nic takového nestalo, ale slyšel jsem i o případech, kdy tomu tak bylo.)

Až do přečtení předposlední věty jsem měl připraven dotaz, jestli jste něco takového zažil, ale nakonec jste mě odpovědí předběhl. Ani já nic takového ze svého okolí neznám, a to jsme samozřejmě já a mé okolí politicky různorodí a protikladní lidé. Ovšem to ještě nedává odpověď na otázku, co je to rozdělená společnost. Určitě odpovědí není pouhý fakt, že se občas někde může najít trouba, co se přátelí nebo nepřátelí s lidmi podle jejich politické orientace, takovými případy se asi nemusíme zabývat. Lidi běžně dělají daleko větší blbosti.

Otázkou zůstává kterého poslance nebo senátora zavřít při zdánlivé rovnosti protistran. A nebo jako přischvalování církevních restitucí honem jmenovat a nechat hlasovat již odsouzeného poslance. Možná by pomohl zase nějaký odsouzenec jako pan Pekárek který byl v tu dobu sice nepravomocně odsouzený ale odseděl si z pěti let asi 2 a půl roku.