Já bych mu předlistopadové členství v KSČ ještě jakž takž odpustil, ale neodpustím mu předlistopadový vstup do řad bolševických vojáků z povolání.

Členství v KSČ mohlo u některých lidí být formální. Takoaví lidé se mohli omezovat na placení příspěvků a na zvedání rukou na schůzích ohledně věcí, které by byly schváleny nebo nadiktovány tak jako tak i bez nich.

Ale voják z povolání šel do té služby s tím, že když na to přijde, bude zabíjet Západoevropany nebo Američany a že své vlastní občany bude hnát na smrt proti západaoevropským nebo americkým zákopům a kulometům.

Formální člen KSČ mohl dělat práci na režimu nezávislou, třeba řidiče autobusu, lékaře, účetního, kadeřnici nebo prodavačku. I v takovém případě je jeho (její) tehdejší členství v KSČ v mých očích na závadu, ale přeci jenom to není zdaleka taková kaňka, jako když někdo dělal komunistickému režimu vojáka z povolání a připravoval se na to, že bude zabíjet třeba britské piloty.

Proto současným vojákům z povolání, kteří tam vstoupili po roce 1989, naprosto nic nemám. Ale to není příklad pana Pavla.

S Vaším příspěvkem souhlasím

Pokud mate otce vojaka a v 14 jdete na vojenske gymnazium, pak neni jina volba.... a jste si jist, ze dite tohle udela naprosto z vlastni vule?

Ovšem na to, aby někdo mohl dělat řidiče autobusu nebo kadeřnici, nebylo třeba vstupovat do KSČ.

U nás v podniku byla členstvím v partaji podmíněna i funkce vedoucího oddělení (o velikosti cca 8 lidí). Pár jich v partaji nebylo, pravda, ale ty jsem pak našel v Cibulkových seznamech.

Ono to bylo pro někoho těžké rozhodování. Uvedu příklad vynikajícího neurochirurga prof. Vahaly. Už dávno měl dostat titul profesor, ale bylo to podmíněno tím, že by musel vstoupit do partaje. To neudělal. Zůstal tedy docentem, ale v době normalizace byl stejně vyhozen. A teď si vezměte, kolika lidem by mohl zachránit zdraví, kdyby se upsal. Tak - a co byste udělal Vy? Překousnout tu ostudu a pomáhat nemocným, nebo skončit někde v kanceláři s hrdým pocitem, že jste se nenechal zlomit?

A co se týče vojáka, tak ten sice může dostat povel střílet, ale musí se trefit?

Alibismus.

Já mluvím o vojácích z povolání. Ti si vybrali dobrovolně práci, ve které se předpokládalo, že se strefit budou muset.

Víte, když přijde řeč na bratry Mašíny, hodně lidí tady zdůrazňuje, že v jejich očích nejsou vrahové, protože ti nebožtíci, kteří za nimi zůstali, byli policisté komunistického režimu. A přitom těm samým lidem nevadí, že pan Pavel byl vojákem z povolání komunistického režimu.

Voják z povolání je prorežimní více než policista.

Policie i v totalitním státě má řadu funkcí na režimu nezávislých, např. řešení dopravních nehod. Voják z povolání však je tady v podstatě výhradně pro příslušný režim.

Policista se namočil s režimem pouze částečně, ale voják z povolání je stoprocentní sluha daného režimu, v případě Petra Pavla tedy režimu komunistického.

Pochopil bych, že někdo odsuzuje komunistické policisty i komunistické vojáky z povolání. Pochopil bych i ty, kteří neodsuzují ani jedny, ani druhé. Ale nechápu, jak někdo může odsuzovat komunistické policisty, ale neodsuzovat komunistické vojáky z povolání. To je stejné, jako kdybych vyčítal paní Novákové, že za komunismu učila děti na základní škole češtinu, přestože věděla, že v učebnicích jsou tendenční články, ale nevyčítal paní Čápové, že za komunistického režimu učila občanskou nauku, která byla vysloveně prorežimním předmětem.

V těch učebnicích češtiny sice byly tendenční články, ale to byla jen omáčka, protože gramatický jev je možné zařadit jak do textu tendenčního, tak i do textu normálního. Příklad: "Pionýrky zpívaly budovatelské písničky", nebo "Dívky zpívaly tramské písničky" - první věta tendenční, druhá nikoli, ale v obou případech je to o shodě podmětu s přísudkem, že se ve slovese píše tvrdé "y". Ale občanská nauka byla prorežimní na 100%. Vyčítat to češtinářce a přecházet to u učitelky občanské nauky, to je stejná hloupost jako vyčítat policistovi službu u policie a nevyčítat vojáku z povolání službu v armádě. A přesto mnozí ti, co schvalují usmrcení policistů, neodsuzují Petra Pavla.

Tak tuto kritiku Topolánka jste si mohl odpustit. No a na vojenskou školu se chodilo po skončení ZDŠ a většinou takto rodiče řešily nedostatek prostředků na vzdělání. A třeba civilním letcem se nešlo stát jinak.

A na vojáka z povolání, tak i na členství v KSČ by šlo zcela zapomenout, doba byla tehdy zcela jiná, kdyby v jiných případech se tato karta znovu a znovu nebyla vytahována.

A háček tkví v tom, že Západoevropané a Američané docela ochotně byli schopni zabíjet kde koho a kde všude. Ani hranice pro ně neexistovaly. Viz vystoupení W. Brandta na zasedáních NATO.

Topolanek ovsem nevstoupil do rad vojaku z povolani...