Skorodemokrat a fanoušek taképrezidenta Zemana, Nožička, hodnotí bývalého prezidenta Akademie věd. To je chucpe

Promiňte, ale Vy hodnotíte lidi pouze na úrovni Vašeho vzdělání nebo Vaší funkce?

Karma. Myslím si, na rozdíl od pana Vracovského, že známkovat ve škole se bude i v dalším století. Jen škoda, že si svoji myšlenku už nebudu moci ověřit.

nebude pro změnu rodičům chybět informace o tom, zda jejich syn patří v matematice mezi žáky nadprůměrné, průměrné či podprůměrné?

Zdroj: https://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751759

A o tom to právě je. Proč chcete dítě porovnávat? A porovnáváte jej s dětmi ve třídě, nebo v celé škole? A co je průměr? A znamená jednička u jednoho učitele to co u jiného? Slovní hodnocení popíše stav, a dítě i rodič ví jak na tom jsou a kde je popř. potřeba přidat.

Proč chcete dítě porovnávat? Porovnáváme ale všechno na světě.

abych jenom nerejpal do autora, tak k tématu.

Já osobně bych známkování ponechal, tím slovním hodnocením se dá udělat z blbce génius a nebo naopak.

Záleží jenom na kantorovi.

A se známkou je to snad jinak?

Dobrý den, myslím, že svět jde stále kupředu a známky dříve či později skutečně odnese čas. Jestli je ta doba zralá už dneska nemám ale tušení, dřív než začneme vychovávat v tomto pohledu žáky a jejich rodiče, musíme vychovat a dostat na stranu tohoto nápadu učitele, jinak to nebude mít smysl.

Díky za Váš příspěvek - uvidíme za pár let...

Takže opět ten jediný argument proti slovnímu hodnocení: Rodiče jsou zvyklí na známky a jsou příliš líní, aby četli hodnocení.

A k tomu, že rodič nepozná ze slovního hodnocení zda je žák průměrny, výborný nebo podprůměrný.

Copak něco brání aby ve slovním hodnocení bylo např. Honzík v matematice patří k nejlepším k průměrným či k těm slabším?

Jenže to potom odporuje tomu, co hlásají propagátoři formativního hodnocení: že ve vzdělávání by nemělo jít o poměřování výkonu (viz v článku citovaný příspěvek pana Hřebeckého).

Slovní hodnocení je něco po čem nevolají jen neziskovky a pan senátor Drahoš, ale dlouhodobě za to bojují mnozí odborníci na vzdělávání. A to mimo jiné proto, že některé země to mají (např. Finsko) a tyto země v mezinárodních srovnáních patří k nejlepším.

PS. Docela by mně zajímalo jakou souvislost má snaha o slovní hodnocení s tím, že pan senátor Drahoš kandidoval na prezidenta (tedy mimo snahy zalíbit se Zemanovým příznivcům a nahnat karmu).

Nejsem odborník na vzdělávání, ale přesto si dovolím volání po slovním hodnocení považovat za paskvil. Když potomek donese 1 nebo 5, každý z rodičů ví o co jde. Pokud potomek donese místo známky slohové cvičení, aby rodič pochopil o co jde, musel by znát slohová cvičení na ostatní spolužáky. Kromě toho by bylo velmi zajímavé, jak by byli žáci na základě těchto slohových cvičení přijímáni na vyšší stupeň. Ještě jednou zdůrazňuji, že nejsem odborník na vzdělávání, nikdy jsem se neživil jako učitel, profesor atd, pouze jsem několikrát přednášel na téma technická problematika.

slovní hodnocení dcery jsem si vždy vyslechla na rodičovských schůzkách nebo při konzultacích. Ale bohužel takových rodičů jako já nás bylo tak 5-7. 90% rodičů na tyto schůzky nechodilo. A to se týkalo jak ZŠ, tak i střední školy. Známka na vysvědčení byl výsledek slovního hodnocení a já věděla proč dcera z matiky mělo trojku, když jí vycházela známka 2-3. Není potřeba zavádět něco nového. Jen se musí využít to, co se nabízí.

Souhlasím s Vámi. Rodiče, kteří se pravidelně zajímají o to, co se děje ve škole, a chodí na rodičovské schůzky, nějaké slovní hodnocení na konci pololetí nejspíš nepotřebují.

cele tohle pololeti bylo hodne nestandardni

nejsem pedagog, ale zrejme bych nehodnotil

ani znamkou, ani slovnim hodnocenim

Máte pravdu, že tohle pololetí bylo hodně specifické a ať už by ministerstvo školství rozhodlo jakkoliv, vždy by se to někomu nelíbilo.

Mně i řadě jiných učitelů jde spíše o to, aby toho někteří lidé nezneužili a nezačali šířit myšlenky typu: letos jsme neznámkovali a přežili jsme to, tak proč známkování nezrušit úplně?