Dnes se manželky ptala v práci jedna bakalářka, která je 3 roky po oné VŠ, jak se vypočítá 75 % !!!

To svědčí hodně o kvalitě našeho školství !!!!

28 žáků na jednu třídu ? To snad až když jsem byl na gymplu... V ZŠ nás ve třídě bylo i 42, a také se to zvládlo... Lepší, než chodit na směny. Kdo se chce učit, ten se naučí, a vraťme se k osvědčeným pomocným - praktickým školám. I méně nadaný žák potřebuje zažít úspěch, a v "normální" třídě ho zažije poměrně těžko....

Ohledně návratu k praktickým školám bych určitě souhlasil.

Inflace, t.j. znehodnocení, zasáhla i naše školství. Kvantita na vysokých školách způsobila dramatické snížení kvality. Platba na studenta (žáka) je neštěstí. Školství by potřebovalo větší pořádek a přísnost, myslím tím hlavně střední a vysoké školy. Vysoké školy by měly především připravovat studenty, dnes je to tak, že se většinou získávají "projekty", které v drtivé většině žádný přínos nemají, ale učitelé tak získávají peníze navíc a výuku zanedbávají.

Ohledně těch vysokých škol máte bohužel pravdu - jak co se týče jejich kvantity (která pak jde na úkor kvality), tak i toho poněkud nešťastného systému, kdy jsou závislé z velké části na tom, kolik se jim podaří získat grantů.

Učitelé jako typičtí státní zaměstnanci nechápou jednu věc. Rozdávat je možné pouze reálné peníze. Na dluh se žít nedá. Jinak to končí krachem.

A proč něco takového neporadíte třeba i soudcům, politikům (ti si i v této době své ne zrovna malé platy navýšili) a některým jiným státním zaměstnancům, pane publicisto?

Pan učitel nemůže pochopit základní ekonomické pravidlo o nemožnosti ekonomické kalkulace v socialistických systémech. A naše školství je organizováno socialistický. Nakonec i většina politiků tento ekonomický postulát nezná, nebo ho ignoruje. Proto ani on, ale ani ministr Bek, nemohou mít žádné řešení, které by bylo správné.

Tady už 33. let je neustále "mantra" vzdělání, masivní investice, každý kraj už má univerzitu, jsou zde speciální školy třeba Waldorfská, každá generace podle své doby, v niž vyrostla to chce tak a má takové priority ve školství. Navíc svět opět našel svoji dynamiku vývoje, tak je nutno cpát to či ono do dětí ... . Nikdo se za 20. let nepozastavil a nepodíval zpět, jaký to má přínos pro naši společnost. Navíc společnost dnes už aktivně vedou generace vyrostlé v tom to systému a blahobytu, mileniálové, a společnost se silně individualizovala, je snaha vše byrokraticky řešit, vše má řídit stát, a mladí trpí různými ... . Kde je pro společnost tento vložený potenciál a cesta, jak to že nejsme technologickou, ekonomickou velmocí s tahem na branku. Jak to, že to zde bylo za dob mocnářství a 1. republiky, kde navíc společnost měla 3. pilíř a to duševní, duchovní, firemní, vojenskou elitu. Jaké zde bylo školství a dosažnost. Proč dnes nemáme lidi jako byl Křižík, Kolben, Čapek ... . V podstatě se ukazuje že vzdělání není všespasitelné a nevytvoří tzv. celostního člověka ukotvenou osobnost. To dělá další životní ingredience, a to tlak života, učit se z drsných životních lekcí, to vlastně z uhlí dělá diamant. Je potřeba přehodnotit tuto cestu a nedívat se na děti z pozice rodičovských instinktů, jež patří už do jiné evoluční cesty a světa, který už tu není, tak predátorský, je zde značný servis ... . Je potřeba rozvíjet duši, osobnost, a to se dělá trochu jinak. Vzdělání má jen vytvářet základ pro jeho další životní rozvíjení, nikoliv dát jasné názorové, vzorcové a další mantinely. Je to vidět i u vládců tak majitelů firem, kde jejich potomci mají problém převzít stát, firmu a jde to tzv. doháje. Rodiče jim mnohdy dávají instinktivně to, co sami neměli, a řídit firmu stát, to je drsná lekce, mnoho lekcí ... . Kde je dnes třeba znalost množin ... .

Tak v první řadě oceňuji, že se zde po dlouhé době objevil příspěvek, který se vztahuje k tématu článku.

V řadě věcí máte jistě pravdu - i mně například přijde nesmyslné, že dnes máme vysokou školu v takřka každém okresním městě, že vzdělání samozřejmě není všespasitelné apod.

Ovšem na druhou stranu nelze vinit ze současného stavu naší společnosti jenom školství, na tom, že v řadě případů nejsou potomci po rodičích schopni či ochotni převzít po rodičích firmu, mají dost často vinu právě ti rodiče kvůli tomu, jakým způsobem své děti vychovávali. Ale neházel bych všechny do jednoho pytle - nedávno jsem třeba byl na srazu mých bývalých studentů 20 let po maturitě, a mile mě překvapilo, že hoch, do kterého bych to během školních let nikdy neřekl, převzal po rodičích firmu s více než 100 zaměstnanci a úspěšně ji vede.

Procházkův trolling mažu a pokud se mu to nelíbí, ať se například podívá, kolik příspěvků smazal v poslední diskusi jeho zdejší podporovatel Ziegler:

https://ziegler.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A231009_807445_blogidnes

Jednoduché, když se učitelům jejich práce nelíbí, tak ať dělají něco jiného.

Tak to je vážně hodně jednoduchý závěr...

Už starý fousáč Ivan Pilip ve zlatých devadesátých letech minulého století, čili někdy v letech 1996 - 1997, kdy poprvé přišlo financování pokrokového českého školství na přetřes, tvrdil, že učitelství nemá být výdělečným byznysem.

A ačkoli na starého fousáče Ivana Pilipa si dnes vzpomene málokdo, připadá mi, a tady mi pan autor Josef Nožička zajisté a rád dá za pravdu, že jeho výrokem se zatím řídily všechny dosavadní vlády, a to bez jediné výjimky.

Ano, v tom máte určitě pravdu. Ostatně, na pana Pilipa, který svou nadějnou politickou kariéru de facto pohřbil "sarajevským atentátem" v roce 1997, si velmi dobře vzpomínám dodnes.